„V dnešní době význam dobrovolných svazků obcí roste. Stávající spolky se začínají touto problematikou čím dál více zabývat a trendem posledních let je, že spolky přímo vznikají za účelem spolupráce místních samospráv na poli odpadového hospodářství,“ komentuje současnou situaci vedoucí obchodního oddělení Anna Kvanďúchová ze společnosti KTS Ekologie. Jak dále uvádí, samostatné svazky většinou ještě mají „servisní“ obchodní společnost, která pro obce zajišťuje konkrétní služby. Největším přínosem spolků je však podle ní přímý vliv starostů na strategii a směřování společnosti, hospodaření s finančními prostředky apod. „Svazky a jejich servisní společnosti už nezůstávají jen u samotného svozu odpadů, ale hledají nové přístupy k problematice komunálních odpadů. Stále více upřednostňují předcházení vzniku odpadů, šetrný přístup k životnímu prostředí, zavádění cirkulární ekonomiky a využívání odpadu jako zdroje,“ upozorňuje. Zároveň připouští, že nevýhodou dobrovolných svazků je nutnost zřízení obchodní společnosti jako servisní organizace, bez níž by měly svazky omezené možnosti působení.
„Před založením svazku je třeba vyhotovit studii, která řeší ekonomiku společnosti, tedy náklady na pořízení techniky, zaměstnance, zázemí a další souvislosti, a zjistit, zda za tuto cenu jsou obce ochotny se na dobrovolném svazku podílet,“ vysvětluje vedoucí s odůvodněním, že je možné, že zpočátku budou náklady pro obce vyšší, než mají při stávajících řešeních. „Dále je potřeba zmapovat region a jeho možnosti, členitost terénu, vyřešit, kam se odpad bude vozit, zda je třeba zřídit nějaké vlastní zařízení, jako je překladiště apod,“ pokračuje Kvanďúchová a varuje, že koncová zařízení jsou často vlastněna soukromými subjekty. Ty mnohdy provádí svoz v obcích, které si chtějí založit vlastní společnost. Je tedy se třeba i připravit na složitá jednání. Pokud bude třeba zbudovat nějaké zařízení či koupit nemovitosti pro zázemí techniky a zaměstnanců, musí obce počítat s finanční účastí na těchto aktivitách. Vstup do dobrovolného svazku, který již funguje a jeho společnost služby poskytuje, je mnohem snazší. V tomto případě je třeba počítat jen s členskými příspěvky podle stanov svazku a platbou za poskytované služby.
„Na začátku v roce 2009 stála myšlenka 13 zakládajících obcí mít maximální vliv na vlastní odpadové hospodářství. Starostové si chtěli sami určovat, jak bude systém svozu vypadat a chtěli vědět, kam přesně obecní peníze putují,“ objasňuje Anna Kvanďúchová. Osamostatnění podle ní umožnilo pružnější zavádění nových systémů svozu a s tím souvisejících požadavků trhu a legislativních změn. „Vzhledem k tomu, že naše společnost vznikla v době, kdy podobných obecních společností mnoho nebylo, byla původně jen společnost s ručením omezeným, ve které každá obec měla stejný podíl,“ popisuje a doplňuje, že v roce 2022 se jediným vlastníkem společnosti stal dobrovolný svazek obcí, jehož členská základna nyní sdružuje 63 obcí.
U starostů, zastupitelů i občanů oceňuje Kvanďúchová fakt, že se v průběhu let měnil jejich přístup: „Již se nezajímají jen o to, aby se odpad odvezl, zajímá je, i kam putuje, zda se skládkuje nebo spaluje, co se z něj vyrábí a zda je proces šetrný k životnímu prostředí.“ Například motivací obcí a občanů pro třídění bioodpadu je informace, že takový odpad neskončí ve spalovně nebo na skládce, ale vyrobí se z něj kompost, jehož aplikace do země zhodnocuje organickou složku odpadu a pomáhá ke zlepšení kvality půdy. „Trendem posledních několika let je zavádění intenzivních systémů třídění odpadů. Nejvíce změn pro obce přinesl nový zákon o odpadech, jehož požadavky se obce nyní snaží naplnit,“ přibližuje vedoucí aktuální stav a připomíná, že obce řeší nejen door-to-door systémy, ale také efektivitu sběrných dvorů, motivaci občanů a jejich osvětu. Starostové jsou podle ní sami v odpadovém hospodářství velice aktivní a vytváří vlastní projekty. „Poslední dobou například vznikají re-use centra, která zajišťují předcházení vzniku odpadu, a na významu nabývají akce zaměřené na šetrné přístupy k životnímu prostředí, jako je Den Země, či projektové dny ve školách apod.“ dodává.
„Svazky obcí fungují již mnoho let na řadě míst České republiky. Například v Jihomoravském kraji provozují spolky několik svozových společností vlastněných obcemi. Nevytvářejí si vzájemné konkurenční prostředí, naopak si pomáhají. Občané jsou se systémem spokojeni a podílejí se na něm,“ připomíná starostka obce Sudice Olga Dočkalová. Energické starostce se nelíbilo jednání a podmínky tehdejší svozové firmy, a tak iniciovala vznik dobrovolného svazku obcí Technické služby Malá Haná. Sdružení a jeho aktivity inspirovaly od té doby mnoho dalších obcí k vzájemné spolupráci.
Dobrovolný svazek obcí TS Malá Haná v roce 2017 založilo šestnáct obcí. Dnes má sdružení padesát čtyři členů. „Jedná se o tři města a padesát jedna obcí a městysů z Jihomoravského, Pardubického a Olomouckého kraje. Pro představu obsluhujeme území téměř 50 x 50 km s jednačtyřiceti tisíci obyvateli,“ popisuje Dočkalová. Dobrovolný svazek obcí založil v roce 2018 vlastní komunální společnost Technické služby Malá Haná, která provádí veškeré služby v odpadovém hospodářství tak, jak byly obce zvyklé, než se osamostatnily. Zpočátku sdružení využívalo zapůjčená vozidla. V současné době Technické služby Malá Haná disponují celkem sedmi svozovými auty s vážními systémy a jedním záložním. Na svoz velkoobjemových kontejnerů mají dvě vozidla. Těmi sváží sběrné dvory na obcích nebo je využívají pro mobilní svoz velkoobjemového odpadu z jednotlivých obcí. Malé svozové auto Multicar jezdí na málo přístupné lokality. „Ale jde o nejdražší svoz odpadu, takže tam, kde jej obce vyžadují, tak si každý měsíc připlácí. Jedná se celkem o šest obcí,“ vysvětluje Olga Dočkalová a dodává: „Další technika přibyla minulý rok. Jde o kontejnerovou soupravu na svoz směsného odpadu z překladiště do ZEVO Sako Brno. V našem regionu ukončuje činnost skládka odpadu, a tak veškerý směsný komunální odpad již vozíme do Sako Brno.“
Fungování TS Malá Haná se stalo inspirací pro mnoho dalších starostů nejen z České republiky. „Za těch pět let bylo u nás kolem třech stovek starostů. Někdy přijedou z regionu dvě auta nebo tranzit, jindy celý autobus,“ popisuje Dočkalová s dovětkem, že starostové jsou z regionů napříč celou republikou. „Naposledy u nás bylo 26 starostů ze Zlínského kraje. Ovšem přijel k nám i autobus starostů z Trenčínského kraje ze Slovenska. Jejich problémy jsou velmi podobné, a tak si nakonec založili také svoji komunální společnost a fungují,“ komentuje situaci s tím, že starostové většinou chtějí vědět, jak na Malé Hané založili společnost a jak celý systém funguje. Založení svazku vyžaduje spolupráci s občany, nicméně v odpadovém hospodářství je osvěta a komunikace s veřejností nutnost. Starostové by se měli v první řadě zaměřit na třídění odpadu. „Nádoba na směsný odpad a velkoobjemový odpad se ukazuje jako nejdražší složka odpadového hospodářství obce,“ upozorňuje Dočkalová a zdůrazňuje, že je třeba umožnit občanům co nejlépe třídit odpady, aby náklady na odpadové hospodářství tak razantně nestoupaly. „Velmi důležité a ekonomicky účinné je také vyseparovat ze směsného odpadu bioodpad. Bioodpad totiž v černé nádobě může stát i tři tisíce korun za tunu, ale pokud jej odevzdáte na kompostárnu, tak se cena pohybuje okolo sedmi set korun za tunu. A to už je velký finanční rozdíl,“ konstatuje.
Dále by se měli starostové zajímat o to, kam putují jejich svezené odpady, proč se zvyšují náklady na jednotlivé komodity, kde je problém s druhotnými surovinami nebo třeba jak v obci přenastavit optimálně celý systém nádob a frekvence svozů. „Pokud uvažují o své komunální společnosti, tak si v první řadě musí zajistit koncové zařízení ve svém regionu, kam budou svezené odpady odevzdávat k likvidaci. Kolikrát to je ten nejtěžší úkol, pokud všechna zařízení v okolí vlastní nebo ovládá společnost, od které by se chtěli osamostatnit,“ upozorňuje starostka. Jako další krok vidí vyhledání kolegů, kteří se celému procesu budou ze začátku intenzivně věnovat. „První rok jsme se s kolegy z předsednictva scházeli i několikrát do měsíce a řešili dotace, svozy, techniku, zaměstnance, subdodávky a základní vybavení,“ vzpomíná Dočkalová a připouští, že vůbec nevěděli, do čeho jdou. „Ale postupně jsme se stali polovičními popeláři a psychology v komunikaci s našimi občany. A také nás to hodně spojilo. Dnes je spolupráce pořád skvělá a co víc, víme, jak to celé funguje, co nám dělají občané za nešvary, v čem jsou skvělí a jak na ně působit. A to je asi tou největší přidanou hodnotou pro nás všechny v DSO Technické služby Malá Haná,“ konstatuje s úsměvem starostka.
Informace o sdružení a jeho působení se rozšířily velmi rychle. „Vím, že podle našeho modelu vznikly komunální společnosti např. obcí v regionu Mníšecka, Dolní Berounky, Jilemnicka nebo Šternberska,“ poznamenává Olga Dočkalová. Letos připravují založení společnosti další tři regio-ny. „Zpočátku býváme v úzkém kontaktu. Řekla bych, že jsem takový přítel na telefonu a na mailu. Nedělá mi to problém, mám kolegy ráda a alespoň si udělám přehled o jiném regionu, protože každý je specifický a má nějaké odlišnosti. Člověk se pořád učí a inspiruje,“ uzavírá starostka.
Mníšek pod Brdy se inspiroval právě na Malé Hané a udělal v roce 2021 zásadní krok k získání kontroly nad vlastními odpady. Společně se sedmi dalšími obcemi regionu založil Dobrovolný svazek obcí Technické služby Brdy a Hřebeny a následně Brdskou odpadářskou společnost s. r. o.(BOS). Nechali si udělat průzkum trhu a výsledky ukázaly, že se jim z dlouhodobého hlediska vyplatí svážet a likvidovat odpad na vlastní náklady. K hlavním výhodám systému patří kontrola nad objemem odpadů a cenou za likvidaci odpadu. V roce 2023 zvítězil Mníšek pod Brdy v celorepublikové soutěži „My třídíme nejlépe“ v kategorii měst nad 50 000 obyvatel, kterou každoročně vyhlašuje Středočeský kraj ve spolupráci se společností EKO-KOM. Navíc zároveň získal velkou putovní Křišťálovou popelnici určenou pro absolutního vítěze celé stejnojmenné soutěže. Zástupci DSO Technické služby Brdy a Hřebeny předávají své zkušenosti dalším starostům. Jednatelka BOS Magdalena Davis představila aktivity v oblasti nakládání s odpady například na prezentaci Sdružení obcí a spolků Koridor D8 ve Středočeském kraji, kde se obce rovněž chystají na změny v odpadovém hospodářství.
Města na jihu Čech spojil zájem o společné řešení nakládání se směsnými komunálními odpady v zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Memorandum o společném postupu při nakládání s komunálními odpady po roce 2029 podepsala města Písek, Strakonice, Milevsko, Horažďovice, Vodňany a Blatná. Cílem projektu je zachovat náklady na odpadové hospodářství v co nejpřijatelnější výši pro všechny obyvatele svozové oblasti ZEVO. Zařízení vybuduje společnost Odpady Písek, kterou vlastní města Písek a Strakonice. Na výstavbu přispěje stát částkou přibližně 1,13 miliardy korun (61 %) z Modernizačního fondu.
Také města a obce z Uherskobrodska, Luhačovicka a Valašskokloboucka spojují své síly. Ke spolupráci je přiměl blížící se konec skládkování a s ním spojené rostoucí náklady, tlak na snižování produkce směsného komunálního odpadu i navyšování míry třídění. Aby zajistili co nejefektivnější nakládání s komunálním odpadem, podepsali Memorandum o společném záměru při nakládání s komunálními odpady a připravují společný projekt. „Snaha o společný postup obcí Uherskobrodska při nakládání s odpady trvá již řadu let. Přivést tuto myšlenku do reality se ale podařilo až v průběhu minulého roku, kdy hlavními iniciátory a hybateli byla města Uherský Brod a Bojkovice,“ přibližuje situaci vedoucí Odboru životního prostředí MÚ Uherský Brod Petr Vozár. Zároveň upozorňuje, že na textu samotného Memoranda se podíleli představitelé a zaměstnanci všech zapojených obcí. Hlavním nositelem a koordinátorem spolupráce mezi obcemi se stalo město Uherský Brod a předsedou organizačního výboru sdružení obcí starosta města Bojkovice. Postupně se přidalo na 80 starostů dalších obcí a měst. K dnešnímu dni sdružení zastupuje více než 100 tisíc obyvatel Uherskobrodska, Luhačovicka a Valašskokloboucka.
„V současné době sdružení zadalo zpracování Studie proveditelnosti nakládání s komunálními odpady zapojených obcí. Studie by měla nejen analyzovat produkci odpadů v jednotlivých lokalitách, ale i vyhodnotit slabé a silné stránky v území, úroveň stávající infrastruktury a posoudit ekonomiku nakládání s odpady,“ uvádí Vozár. Na základě těchto dat, jak dále upřesňuje, vznikne návrh řešení celkové koncepce nakládání s odpady, využití stávající a případné vybudování nové infrastruktury v zájmovém území včetně modelu další spolupráce zapojených obcí. „O konečném postupu při nakládání s odpady v regionu rozhodnou následně starostové všech obcí po dokončení celé studie,“ dodává. Projekt se zaměřuje především na zajištění recyklace, využití odpadů, včetně energetického využití části komunálních odpadů, kterou nebude možné skládkovat, na odstranění odpadů, či na samotné předcházení vzniku odpadů. Sdružení hledalo inspiraci z více zdrojů. „Určitě lze uvést Olomoucký kraj. Ale informace jsme sháněli jak z veřejně dostupných zdrojů, tak z osobních kontaktů mezi firmami a lidmi dlouhodobě pracujícími v oblasti odpadového hospodářství,“ uzavírá Petr Vozár.
Novela zákona o obcích umožňuje obcím vytvářet svazky obcí, vstupovat do svazků obcí již vytvořených a zavedla také do českého právního řádu termín společenství obcí. Jde o institucionalizovanou formu meziobecní spolupráce, která je platná od 1. ledna 2024 v mikroregionech (SO ORP). Od obecné úpravy formy svazku obcí se liší dalšími specifickými kompetencemi, jednoznačným územním vymezením (správní obvod obce s rozšířenou působností), zákonem daným minimálním zastoupením obcí a podrobnější úpravou orgánů. Umožňuje zřídit pozici sdíleného úředníka.
Výhody sdružování obcí do svazků v oblasti odpadového hospodářství
„Sdružování obcí do svazků přináší především menším obcím výhody díky možnosti zavedení účinnějšího systému sběru a nakládání s komunálním odpadem, na které by samostatně neměly potřebné finance a technické zajištění,“ upozorňuje na úspory z rozsahu tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Připomíná rovněž silnější postavení, které mají obce ve svazku v rámci zadávacích řízení. „Velkou výhodou je také možnost využít některou z dotačních výzev, které pravidelně vypisujeme z Operačního programu Životní prostředí,“ dodává. Zástupkyně komunikace Svazu měst a obcí České republiky Alexandra Kocková přidává další benefity obecních svazků: „Sdružování může přinést obcím efektivnější a udržitelnější přístup k nakládání s odpady, který má pozitivní dopad na životní prostředí, ekonomiku a občany.“ Jde podle ní o ekonomickou efektivitu, budování lepší infrastruktury, společné strategické plánování a zlepšení environmentálních výsledků. „Společné nakládání s odpady může vést k úsporám nákladů. Obce mohou sdílet zdroje a infrastrukturu, jako jsou skládky, recyklační zařízení nebo sběrná místa. Společné investice do infrastruktury pro nakládání s odpady mohou vést k vyšší kvalitě služeb pro občany, včetně lepšího sběru a recyklace odpadů,“ zdůrazňuje Kocková. Zmiňuje také společné implementování strategie nakládání s odpady v souladu s regionálními a státními politikami a normami i fakt, že efektivnější nakládání s odpady může vést k lepší ochraně životního prostředí a snížení negativních dopadů na ekosystémy, například snížením množství odpadu na skládkách.*
Hana Tomášková
