Vratné obaly nemusí být vždy zelenější, roli hraje délka dopravního řetězce či počet znovuvyužití

Podle dat Eurostatu došlo během roku 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramu, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který stoupl o 22 %. Potenciální řešení, jak snížit uhlíkovou stopu, mohou představovat znovuvyužitelné obaly, ani ty ale nemusí být zcela ideálním řešením. Jejich efektivita může být snížena například při delších přepravních vzdálenostech. Firmy tak již nyní hledají řešení, jak minimalizovat environmentální dopady obalových materiálů. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Úspěch vratných obalů závisí na několika klíčových faktorech, jako je například počet cyklů, kterými obal projde. Od určitého bodu se navíc pozitivní dopad opakovaného použití může vyrovnávat s emisemi spojenými s čištěním a přepravou, které obaly v rámci cyklu musí absolvovat. Právě přeprava, a to zejména u těžších obalů, je zodpovědná za nejvyšší emise, a snižuje tak výhody opakovaného používání obalů.

„Zatímco na kratší přepravní vzdálenosti je tedy vhodné vsadit na vratné obaly, v případě delších vzdáleností mívají menší dopady na prostředí ty jednorázové,“ popisuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová. Důležité je ale brát v potaz i obsah recyklovaného materiálu v obalu a skutečnost, že ne všichni lidé vratné obaly řádně vrací.

Karton versus plast: Který materiál je skutečně ekologičtější?

Studie z roku 2023 porovnávala ekologické dopady jednorázových plastových a kartonových obalů v globálním dodavatelském řetězci. I přes mnohé výhody kartonu, jako je jeho původ v obnovitelných zdrojích nebo snazší recyklace, v dodavatelských řetězcích závislých na dálkové dopravě přispěla vyšší hmotnost kartonu k vyšší uhlíkové stopě. Pokud navíc kartonové obaly putují na skládku, uvolňuje se z nich metan, který má násobně větší dopady na životní prostředí než CO₂.

Vratné obaly, jako jsou plastové sáčky a krabice, mohou nabídnout ekologičtější alternativu, zejména pokud projdou dostatečným počtem cyklů. Podle studie jsou vratné plastové sáčky ve většině případů ekologičtější již po několika použitích, zatímco plastové krabice se ekologicky vyplatí po alespoň 32 cyklech.

Vratné plastové obaly mají ve většině případů nižší dopady na životní prostředí ve srovnání s jednorázovými kartonovými obaly. Ty totiž významně přispívají k znečištění odpadky. Pokud odhlédneme od čistě ekologických dopadů, opakovaně využitelné plastové obaly pak mají nad kartonovými navrch také z pohledu lokální ekonomiky – podporují regionální logistiku a přepravu, a snižují tak závislost na dovozu.

Startup nahrazuje plasty houbami

Firmy mají několik možností, jak snížit dopady obalů na životní prostředí. Například T-Mobile již úspěšně implementoval systém vratných plastových krabic a obálek. „Aktuálně zásilky ve vratném obalu posíláme přes všechny prodejní kanály, které jsou rozvážené kurýrem – infolinku a e-shop, plus k tomu tímto způsobem rozvážíme zásilky pro naše významné zákazníky. Celkem tedy ve vratných krabicích putuje přibližně 50 % zásilek,“ říká Martin Zmeškal z T-Mobile. Krabice budou sloužit několik let, než je výrobce zrecykluje. „Průměrná otočka, v rámci cyklu obalu, trvá asi osm pracovních dní, jednu vratnou krabici tedy nyní otočíme asi třikrát do měsíce,“ dodává Zmeškal. Riziko malé návratnosti obalů se snižuje díky tomu, že kurýr obaly po vybalení vrací do skladu na čištění a přípravu pro další použití.

Další udržitelné řešení nabízí startup Myco s obalovými materiály z houbového mycelia. Obaly mohou být používány samostatně nebo ve spojení s kartonem. „Prozatím firmy nový typ obalu zkoušejí, například u nově uváděných produktů,“ říká Vladan Košut z Myco a poukazuje na lokální charakter celé výroby: „Piliny, ve kterých houby rostou, jsou z místní dřevovýroby.“

Častým problémem obalů bývá nepřiměřená velikost vzhledem k přepravovanému produktu. „Kvůli té pak dochází k převozu ‚vzduchu‘, nutnosti častějších cest a nevytíženosti vozidel. Dále je následkem toho potřeba, aby nádoby na sběr obalového odpadu byly větší, nebo aby jich bylo více,” upozorňuje konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Eva Ryšavá. Například Alza řeší tuto problematiku zavedením nástroje, který pomocí algoritmů optimalizuje rozměry obalů, což může snížit množství použitých obalů až o 30 %.

Produkujeme více odpadu z obalů, ale více ho i zrecyklujeme

Podle dat Eurostatu došlo v EU v roce 2021 oproti roku předchozímu k nejvyššímu nárůstu jak vygenerovaného, tak zrecyklovaného odpadu z obalů. Produkce obalového odpadu vzrostla od roku 2010 do roku 2021 o 22,5 % – ze 154 kilogramů na osobu na 189 kilogramů. Stejně tak se zvýšil i podíl recyklovaného odpadu z 99 na 121 kilogramů na osobu, což představuje rovněž nárůst o 22,5 %. Od roku 2020 však platí nová pravidla pro výpočty, což činí srovnání mezi lety částečně obtížnější.*

-tz-