Například přerovská radnice tak získá 420 000 korun na úklid odhozených cigaretových nedopalků. O uzavření smlouvy se společností Nevajgluj rozhodli přerovští radní loni v prosinci.
Práci s úklidem nedopalků, kterou zajišťují Technické služby města Přerova a dosud ji hradilo město, nyní po podpisu smlouvy platí systém Nevajgluj. „Podle sazebníku společnosti půjde o úhradu nákladů za úklid tabákových výrobků odhozených mimo odpadkové koše. Konkrétně v případě Přerova jde o částku asi 420 000 korun ročně. Dále nám společnost uhradí náklady na soustřeďování odpadu z tabákových výrobků v nádobách na směsný odpad včetně odpadkových košů, a to ve výši zhruba 25 000 korun ročně,“ uvedla Eva Kousalová z přerovského magistrátu.
Spolupráce samospráv měst a obcí s Nevajgluj funguje podobně jako kolektivní systémy, které zajišťují zpětný odběr a zpracování vysloužilých elektronických zařízení, baterií nebo třeba obalů. Systém financují příspěvky výrobců, kteří tabákové výrobky uvádějí na trh.
Na příspěvek za loňský rok dosáhly obce, které uzavřely smlouvu ještě do konce roku 2023 a vyplnily vstupní dotazník, který se týkal informací za rok 2022. Podmínkou pro vyplacení úhrady je pak ještě vyplnění dotazníku za rok 2023, na který však mají obce čas ještě do 15.dubna letošního roku. Navíc se vyplňuje elektronicky na stránkách kolektivního systému. Další podmínkou je zveřejnění dat ČSÚ o počtu trvale hlášených obyvatel v obcích k 1. 1. 2024. Úřad zveřejňuje data obvykle v dubnu. Pokud radnice tyto podmínky včas splní, pošle jí kolektivní sytém výzvu k fakturaci a obec fakturu vystaví. Samotné vyplacení příspěvků na úklid nedopalků pak proběhne v období od května do června letošního roku.
Stejný postup tedy platí i pro letošní rok. Radnice, která bude chtít příspěvek za letošek, potřebuje stihnout letos podepsat smlouvu, vyplnit nejpozději do 15. 4. 2025 dotazník a zveřejnit data o počtu obyvatel.
Samotná výše úhrady se pak vypočítává právě vynásobením počtu trvale hlášených obyvatel v obci a sazbou platnou pro danou velikostní skupinu obce. Samostatné nádoby na sběr nedopalků nejsou potřeba. Obec v dotazníku pouze vykáže celkové množství uličních smetků a množství směsných komunálních odpadů z odpadkových košů za daný kalendářní rok.
Filtr se vyrábí z acetátu celulózy, což je plast, ze kterého se dále uvolňují mikroplasty. Obsahuje také zbytky chemikálií, které tvoří cigaretu, jako třeba uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý, oxid titaničitý nebo dusičnan draselný, což jsou látky, které mají pomoci k lepšímu hoření nebo lepším vlastnostem a vzhledu popela. Stejně tak nedopalek obsahuje zbytky chemikálií z cigaretového kouře, jako například benzen, kadmium, acetaldehyd, olovo a řadu dalších.
V koších tvoří nedopalky podle výsledků průzkumu společnosti Nevajgluj kolem jednoho procenta obsahu. V littegingu, tedy volně pohozených odpadcích v přírodě, ulicích či příkopech, je to kolem 10 %. Záleží tedy na lokalitě a na chování lidí v dané situaci. Například dřívější průzkum nevládní organizace Ocean Conservancy ukázal, že na plážích tvoří nedopalky cigaret a doutníků až třetinu veškerého odpadu mimo koše.
Pro zajímavost můžeme uvést, že největším producentem cigaret na unijním trhu je Německo. Vyrábí jich kolem 150 miliard ročně, což činí asi 31 % z celkového podílu na trhu. Jinými slovy se dá říci, že zhruba každá třetí cigareta vyrobená v EU pochází z Německa. Na druhém místě se podle posledních dat Eurostatu umístilo Polsko (114 miliard cigaret, to je zhruba 23 % z celkového počtu v EU) a na třetím Rumunsko (70 miliard, 14 %). Na tyto tři členské státy tak připadají více než dvě třetiny celkové výroby cigaret v EU.*
Anna Soldatova
