Se sypkými materiály podle zdrojů VŠB pracuje až 70 % průmyslu. K jejich zpracování potřebují celou řadu zařízení, v nichž se upravuje velikost materiálů pro další zpracování, využití či přepravu. Ať už jde o vytěžený materiál, například kamenivo, biomasu nebo třeba sypké materiály pro farmaceutický průmysl.
„Studentům nabízíme podívat se na problematiku návrhu zařízení pro zpracování surovin sypké hmoty inovativním způsobem. Používáme k tomu metodu DEM - Discrete Element Method, která dokáže nasimulovat to, co se s materiály v zařízeních děje, a sledovat jeho vlastnosti ve změněných podmínkách. Aniž bychom museli vyrábět prototyp či funkční vzorek, jsme schopni díky počítačovému modelování zjistit, jak se zařízení bude chovat a optimalizovat je,“ řekl garant programu a proděkan HGF pro rozvoj a spolupráci s průmyslem Jan Nečas.
Studenti mají možnost pracovat na špičkovém zařízení, tamní laboratoř totiž patří mezi pět nejlépe vybavených v Evropě. Samozřejmostí je spolupráce se zahraničím a možnost vycestovat na zahraniční stáže k partnerům v Austrálii, Norsku, Německu, Itálii, Velké Británii a řadě dalších zemí.
„Jsme také v úzkém kontaktu s průmyslovými podniky. Našimi zákazníky jsou ČEZ, Veolia, Precheza a řada dalších drobnějších firem, které hledají efektivnější řešení pro zpracování surovin, ale například i projekční firmy. Studenti se mohou již během studia zapojit do smluvních výzkumů, bereme je do provozu a pokud mají zájem, najdou už během studia uplatnění,“ doplnil Nečas.
Absolventi se podle něj mohou uplatnit jako projektoví manažeři, technologové navrhující způsob zpracování surovin, dokáží provádět chemické a fyzikální analýzy různých typů materiálů v kontrolních a provozních laboratořích průmyslových podniků. Velmi dobře se orientují v mechanice sypkých hmot, nakládání se surovinami i související legislativě. S odborníky i laickou veřejností dokáží komunikovat za pomoci nejmodernějších informačních technologií.*
-red-
Foto: VŠB
