Díky patentu českého vědce může výroba součástek pro vodíkové elektromobily vyžadovat až desetkrát méně platiny. Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy udělal průlom ve vývoji katalyzátorů palivových článků vodíkových aut.
Závislost na nestabilních státech
Palivový článek ve vodíkových automobilech vyrábí z vodíku elektřinu, která vozidlo pohání. Pro jejich výrobu je zásadním kovem platina. Té se ročně na celém světě vytěží okolo pouhých 180 tun, nicméně 90 procent z této produkce pochází ze tří států – Jihoafrické republiky, Ruska a Zimbabwe. V současnosti se na jeden palivový článek pro vodíkový automobil spotřebuje zhruba 20 až 30 gramů platiny, uvádí tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a České vodíkové technologické platformy (HYTEP).
"Platina je zatím naprosto nepostradatelným kovem pro palivové články," uvedl Matolín. Jeho vědecký tým před několika lety navrhl, sestrojil a patentoval součástku pro palivové články, která potřebuje na elektrodách mnohem méně platiny. V realitě bude snížení v závislosti na podmínkách zhruba pětinásobné, záviset bude na dalším vývoji.
"Kritickým problémem u každé inovace je komercializace. Jedna věc je něco vyrobit v laboratoři, druhá je být schopen vyrábět a to tak, aby vysoké výrobní náklady nepřevýšily úsporu danou snížením obsahu platiny. Oříškem také bývá schopnost vyrábět inovativní produkt v požadovaném velkém množství," řekl Matolín.
Univerzita Karlova, která je majitelem patentu, uzavřela nedávno smlouvu s německou firmou o výrobě prototypu, která ověří možnosti průběžné výroby. Nejmenovaný německý partner by měl následně výrobní zařízení prodávat zájemcům o výrobu katalyzátorů nutných pro palivové články.
Výhoda nad elektrobateriemi
V souvislosti s cílem Evropské unie o dekarbonizaci dopravy a přechodu na ekologičtější možnosti se očekává odklon od současných vozidel, které vytváří větší množství emisí. V těžké nákladní dopravě mohou podle platformy hrát větší roli právě vozidla s palivovými články na vodík. Jejich nespornou výhodou je dojezd na delší vzdálenosti nebo fungování při nízkých teplotách, kdy dochází k výrazně menším ztrátám dojezdu v porovnání s bateriovými elektromobily, míní.
"Řada studií predikuje, že cena vodíkových dálkových nákladních vozidel bude k roku 2030 dost možná i levnější než u bateriových protějšků," uvedl analytik HYTEP Jan Sochor.
EU označuje jako jeden z klíčů k dosažení cílů v oblasti klimatu dekarbonizaci dopravy. Za tímto účelem musí odvětví dopravy projít transformací, která si vyžádá devadesátiprocentní snížení emisí skleníkových plynů v srovnání s rokem 1990.*
-čtk-