„Připravovaná evropská legislativa bude vyžadovat vyšší intenzitu třídění téměř veškerého odpadu, a proto by mělo být strategickým cílem státu hledat co nejúčinnější řešení pro podporu třídění a recyklace veškerého odpadu. Návrh novely se místo toho ale soustřeďuje pouze na dva z mnoha různých obalů, a to na plastové obaly a plechovky, navíc v případě PET lahví Česká republika očekávané cíle EU již dnes plní,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Hospodářská komora v připomínkách také upozorňuje, že MŽP navíc pro zavedení zálohového systému plánuje využít technologii minulého století, aniž by vůbec zkusilo připravit řešení, které bude využitelné pro různé systémy na podporu třídění a recyklace.
„Ministerská novela směřuje k zavedení povinné finanční motivace spotřebitele k intenzivnímu sběru plastových lahví a plechovek. Přičemž sběr těchto komodit musí být prováděn prostřednictvím obchodní sítě, a současně musí být řešen jako zcela samostatný odpadový tok. Fakticky se tak vracíme do osmdesátých let minulého století,“ doplňuje předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.
Podle podnikatelů odpadové hospodářství jako celek potřebuje systémové řešení. Novela obalového zákona ale vytváří nepoměr mezi jednotlivými komoditami (plast, sklo, nápojové kartóny, papír, kov), navíc s absencí možného nebo velmi problematického rozšíření navrženého systému na další komodity v budoucnu.
„Problematický návrh ministerstva navíc umocňuje fakt, že bude mít celospolečenský dopad na komfort a náklady spotřebitelů. Za zdražení nápojů i za jakoukoliv nefunkčnost systému zálohování ponesou v očích zákazníků odpovědnost obchodníci, kteří budou tváří nového systému, protože jsou spotřebiteli vracejícímu obaly nejblíže,“ uvádí Tomáš Prouza.
Podle Hospodářské komory je zarážející, že i v dnešní době zůstává ministerstvo u zastaralých metod a v přímém nesouladu s programovým prohlášením vlády, když nehledá moderní digitální řešení, které je otevřeno i jiným typům obalů, na něž bude v budoucnu uplatněno evropské Nařízení o obalech.
Digitální řešení, na rozdíl od klasického, přenáší v souladu s principem, že každý obal má nést své náklady, potřebné investice z valné části na výrobce, zatímco ministerstvem navrhované zastaralé řešení většinu investic přenáší na prodejce, tedy i malé venkovské obchody či čerpací stanice, upozorňuje Komora.
Z hlediska maloobchodu klade digitální řešení minimální nároky na umístění sběrných/výkupních míst, skladové prostory, hygienické předpisy a požární zabezpečení. Především ale umožňuje integraci s běžným tříděným sběrem a jeho logistikou, čímž významně zvyšuje komfort spotřebitele a zvyšuje využití husté sítě sběrných míst, díky kterým patří Česká republika mezi premianty v třídění odpadu.
Komora dlouhodobě také upozorňuje, že ministerstva při tvorbě legislativy rezignují na kvalitní hodnocení dopadů regulace (RIA) a jeho základní smysl, tedy posouzení nutnosti a správnosti navrhované úpravy a popsání ekonomických dopadů navrhované regulace. Novela obalového zákona je přitom – co se týče RIA – typickým příkladem, kdy text postrádá a ignoruje ekonomické dopady fungování celého navrženého systému. Ještě nepochopitelnější pro podnikatele je, že RIA z dílny ministerstva životního prostředí postrádá také detailní hodnocení uhlíkové stopy či základní parametry spadající do nefinančního reportingu, a tak rezignuje nejen na ekonomickou podstatu, ale i na vyhodnocení dopadů na životní prostředí.
„Není možné, aby stát nestavěl přípravu zásadních zákonů na odborných a ekonomických faktech. S ohledem na celospolečenský dopad obalového zákona není prostor na výhradně politické rozhodnutí, naopak musí jít o ekonomicky podložené zodpovědné rozhodnutí, to si my v byznysu uvědomujeme mnohem lépe něž ministerští úředníci,“ dodává Jan Mraček.
Hospodářská komora předložila MŽP k návrhu obalového zákona desítky připomínek. „S ohledem na stále probíhající jednání na evropské úrovni ale především požadujeme, aby MŽP celý návrh přepracovalo v souladu s budoucí evropskou legislativou a připravilo moderní řešení pro podporu třídění a recyklace všech obalů, u kterých lze přijít s vhodným systémem motivace obyvatel,“ dodal Jan Mraček.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) veřejnost zálohování podporuje. Uvedl, že to již dobrovolně zkouší tři řetězce. Pilotní projekt spustil loni Kaufland, Lidl a přidal se on-line supermarket Rohlík.cz. Ministr řekl, že zálohování je trend v okolních zemích, funguje například v Německu nebo na Slovensku. V sousedním Rakousku začne od ledna 2025. Na Slovensku se podle Hladíka ukázalo, že průměrně lidé vrací zhruba stejné množství lahví, kolik jich nakoupí.
Sdružení místních samospráv opakovaně poukázalo na to, že zavedení zálohového systému přinese navýšení nákladů na svoz a zpracování odpadů, což se může dotknout i spotřebitelů. Zástupci obcí mají zároveň obavy, že by novela narušila stávající systém třídění.
Z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vyplývá, že spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v Česku bude stát zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Zavedení systému dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku.*
-red-
