Přestože se sarajevská radnice zavázala, že do roku 2035 bude město bez emisí oxidu uhličitého, růst životních nákladů podle expertů donutil obyvatele volit levnější tuhá paliva pro vytápění domácností a také jezdit staršími auty s vyššími emisemi škodlivin. Kvůli vyšším cenám spotřeba plynu v hlavním městě letos klesla předběžně o 18 procent oproti loňskému roku.
Většina lidí by raději používala ekologičtější paliva, ale používají to, co si mohou dovolit, uvedl Enis Krečinić, odborník na životní prostředí z Hydrometeorologického ústavu Federace Bosny a Hercegoviny, jedné ze dvou autonomních entit tvořících stát Bosna a Hercegovina.
"Sociální aspekt ovlivňuje, čím budou lidé vytápět své domovy, jakými auty budou jezdit, jaké palivo si vyberou," řekl Krečinić agentuře Reuters.
Podle Světové banky patří Bosna k zemím s nejvyšším znečištěním jemnými prachovými částicemi (PM2,5) v Evropě, k čemuž spalování tuhých paliv pro vytápění domácností přispívá z asi 50 procent, sektor dopravy pak z dalších 20 procent.
Sarajevo, které se rozkládá v údolí mezi horami, trpí špatnou kvalitou ovzduší desítky let. Navzdory ukončení těžby a útlumu těžkého průmyslu zůstává Bosna jednou z nejvíce znečištěných zemí v Evropě.
Krečinić uvádí, že Sarajevo je ohroženo především v zimních měsících kvůli teplotním inverzím. Podle něj však jiná města, jako například Zenica ležící ve středobosenském "uhelném údolí", evidovala během letošního kalendářního roku více dní s nadměrným znečištěním.
Podle lékařů jsou lidé v prostředí jemných prachových částic vystaveni vážnému zdravotnímu riziku, které může vést k infekcím dýchacích cest, rakovině, kardiovaskulárním onemocněním či předčasným úmrtím.*
-čtk-
Foto: Michał Huniewicz
