Podle primátora Jana Dohnala (Spolu) se tak město připravuje na zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, který by měl podle zákona o odpadech začít platit v roce 2030. "Je to investice do opravdu vyspělé a moderní technologie, která je ojedinělá v České republice, ale v západní Evropě už se jedná o poměrně běžnou záležitost. Při samotné separaci odpadu nám linka pomůže vyplnit mezeru a dostat nás k cíli, který máme stanovený evropskou legislativou, tedy zákaz skládkování. Tím druhým je výroba paliva. Když jsme tu linku začali před třemi či čtyřmi lety řešit, tak jsme oslovili energetické společnosti a chtěli jsme slyšet, jestli budou umět využít část toho separovaného odpadu," uvedl Dohnal.
Na výzvu města podle něj reagovala teplárenská společnost Veolia Energie, která dokáže vytříděné odpady přeměnit v teplo a elektřinu. "Dneska energeticky využitelnou složku vozíme do teplárny v Přerově, kde dochází k přeměně na teplo. Umím si představit, a už se o tom i bavíme, že bychom s Veolií výhledově tento materiál dokázali energeticky využít přímo v Ostravě," řekl primátor.
Stavba nové třídicí linky začala ve společnosti loni na podzim a letos v červnu na ní byl zahájen zkušební provoz, který je téměř u konce. Linka funguje ve dvousměnném provozu. V ranní směně se třídí směsný komunální odpad z ostravských sídlišť, odpoledne pak dotřiďuje svezené plasty, sbírané v Ostravě spolu s nápojovými kartony a kovovými obaly. Kapacita linky za směnu činí 135 tun směsného komunálního odpadu a 30 tun plastů. Do budoucna je plánován i třísměnný provoz, při kterém by bylo možné roztřídit až 66 000 tun směsného komunálního odpadu a 6000 tun plastů ročně.
Materiálově využitelné suroviny tvoří PET lahve, polyetylenové duté obaly, fólie, polypropylén, plechovky, nápojové kartony či papírová lepenka. "Ze spalitelných, dále již materiálově nevyužitelných odpadů, se vyrábí alternativní paliva, která jsou využívána v teplárenských zařízeních jako náhrada uhlí. Zbytkové odpady, jde zhruba o 25 procent množství odpadu vstupujícího do linky, končí na skládce," řekl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) .
Většina třídění je prováděna automaticky, ale přesto na směně podle ředitele OZO Ostrava Karla Beldy pracuje 22 lidí různých profesí. Pomáhají například na začátku linky s odstraněním rozměrných předmětů, které by ji mohly zahlcovat, nebo zajišťují dočištění již vytříděných surovin. Zatím se na lince třídí odpad pouze z ostravských sídlišť, v příštích letech ale společnost plánuje případnou spolupráci i s dalšími městy, která mají sídliště.*
-red-
Foto: Jiří Zerzoň
