Kovy jsou surovinou se stále větším významem

Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) by s jistou mírou nadsázky v budoucnu mohlo nahradit podobné společenství zaměřené na kovy a kritické nerosty, shodli se na tom analytici z pojišťovny Allianz Trade. Kovy totiž budou hrát čím dál významnější roli v rozvoji elektromobility a nízkoemisní energetiky. Výsadní postavení několika zemí a s tím související možná kartelizace však mohly podle expertů vést k manipulacím s cenami a v krajním případě i omezování mezinárodního obchodu.

Dominantní postavení v oblasti kovů a kritických nerostů má Čína, která produkuje 91 % celosvětových dodávek hořčíku a více než tři čtvrtiny těžby křemíku. Demokratická republika Kongo drží 60 % trhu s kobaltem, Jihoafrická republika 71 % celosvětové produkce platiny. Rusko, které je kvůli invazi na Ukrajinu cílem západních sankcí, těží dvě pětiny světového objemu palladia. Pokud by se tyto země spojily, mohlo by to pro ekonomiky závislé na dovozu (jakou je i EU) znamenat podle analytiků významné riziko.

Evropa nemá na trhu s kritickými surovinami silné postavení

„Nedávné problémy na trzích vyvolané různými restrikcemi v souvislosti s pandemií Covid 19 jako například nedostatek čipů či narušení dodavatelských řetězců a následně dopady stále trvající války na Ukrajině, jasně potvrdily, že koncentrace zdrojů do několika málo oblastí se v případě neočekávaných geopolitických problémů a náhlému omezení přístupu k těmto zdrojům stává problémem, který nemá ani rychlé, ani jednoduché řešení,“ vysvětluje úvěrová analytička Allianz Trade v České republice Marcela Schweinerová.

Schweinerová dodává, že Evropská unie si uvědomuje svou zranitelnost a aktivně otevírá debatu o zajištění stabilních dodávek kritických surovin a zároveň diverzifikaci dovozních závislostí. Připravovaný zákon o kritických surovinách sice navrhuje minimální cíl 10 % zásobování z EU, nicméně podle analýzy Allianz Trade to je v praxi jen stěží proveditelné.

Je třeba navázat strategická partnerství

Sedm z osmnácti uvedených materiálů nesplňuje požadavek ve fázi těžby, kde je Unie z více než 94 % závislá na importu zdrojů z třetích zemí. 21 z 24 materiálů navíc nesplňuje kritérium, že alespoň 40 % roční spotřeby musí pocházet z evropských rafinérií. Požadavek na 15% podíl recyklovaných materiálů je momentálně splněn u pouhých 4 ze 16 strategických surovin. U poloviny ze zbývajících 12 pak této hodnoty ani nebude možné dosáhnout, protože se buď spotřebovávají nebo přeměňují v průmyslovém procesu nebo jednoduše není k dispozici dostatečné a smysluplné množství šrotu.

Podle aktuální analýzy Allianz Trade by se tak Evropa měla zejména zaměřit na podporu příznivého obchodně-politického prostředí a navázat strategická partnerství se zeměmi bohatými na kritické zdroje. Kromě toho by se nicméně státy EU měly snažit o získání podílů v předních průmyslových podnicích a v neposlední řadě se také více zaměřit na udržitelné těžební postupy a posílení recyklace.*

-zr-