Lidé mohou v rámci výzvy soutěžit například o několik typů kompostérů, kuchyňské potřeby, poukázky na nákup a dárkové balíčky na vaření. Do soutěže se mohou účastníci zapojit sdílením svých poznatků a nových návyků, a to na sociálních sítích, nebo ve formě e-mailu. Jednotliví výherci budou vybráni na základě slosování.
Prvotní impuls ke konání Září proti plýtvání přišel v roce 2020, kdy OSN ustanovila 29. září jako Mezinárodní den proti plýtvání jídlem. Během prvního ročníku výzvy se do ní zapojilo přes 1 000 nových záchranářů, kteří sledují aktivity iniciativy i nadále.
"V České společnosti panuje představa, že za plýtváním jídlem stojí především velké obchodní řetězce. Není tomu tak, podle informací Evropské komise z roku 2019 u spotřebitelů vzniká 52 % potravinového odpadu. Plýtvání jídlem se tak týká všech, ať už se jedná o farmáře, kteří nechávají zbylou zeleninu na polích, zbylé výrobky s vadnou etiketou u výrobců, neprodané položky v retailu nebo nadbytečné porce v jídelnách," uvedla iniciativa Zachraň jídlo.
Na přelomu roku 2022 a 2023 Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a Zachraň jídlo sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech. Na jeho základě můžeme předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši, kompostu a odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3519 Kč na obyvatele. Pokud bychom pracovali s průměrnou domácností dle ČSÚ, tedy 2,33 člověka, pak se jedná o 8 199 Kč za rok 2023. Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit 14 076 Kč, pokud nebude plýtvat.*
-zr-
