Od roku 2013 pracoval Los ve firmě Energoaqua jako analytik v chemické laboratoři, později byl technologem vodního hospodářství, zástupcem vedoucího vodního hospodářství i vedoucím vodního hospodářství. Následně požádal o degradaci zpět na technologa, protože nesouhlasil s některými postupy v podniku. Zmínil odpojení dvou lagun, které podle obžaloby slouží jako ochranné opatření před únikem nebezpečných látek. Později dal výpověď. "K odpojení lagun došlo někdy v roce 2018, já jsem skončil v roce 2019. Měl jsem obavy, že odpojení lagun může způsobit havárii na Bečvě, třeba kvůli selhání lidského faktoru," řekl Los.
Uvedl, že z firmy odešel kvůli šikaně a pomluvám ze strany nadřízených. "Po havárii jsem pojal podezření, že by Energoaqua mohla být potenciálním zdrojem znečištění," uvedl Los. Míní, že otrava řeky mohla být chronická, ne akutní. Tvrdí, že nedostatečně vyčištěné vody se kvůli odpojení lagun mohly do řeky dostávat dlouhodobě. K otravě ryb v září 2020 pak podle něj mohlo přispět například sucho a nízký průtok vody v řece.
Havelkův obhájce Jiří Obluk dnes Losova tvrzení odmítl. "Vychází pouze z jeho spekulací a, jak připustil, neznalosti procesu čištění. Zejména jde o to, že laguny už nejsou součástí technologie čištění, která končí v dosazovacích nádržích. Laguny sloužily jen k vyrovnání množství vypouštěné vody, k ničemu jinému. A tedy skutečnost, že laguny byly obtokovány, nemohla v žádném případě způsobit znečištění řeky Bečvy," řekl Obluk. Případnou kontaminovanou vodu podle něj bylo možné z dosazovacích nádrží přepustit do takzvaného třetího stupně neutralizační linky, nesměřovala by tedy odtamtud do řeky.
Podle obžaloby Energoaqua odpojila laguny v polovině roku 2018. Několik měsíců po havárii jednu opět zapojila. Obžaloba tvrdí, že firma neučinila žádná jiná opatření, která by odpojení lagun nahradila a zabránila případným únikům nedostatečně vyčištěných vod.
U soudu dnes svědčila také bývalá laborantka v čistírně odpadních vod podniku Magda Draplová Beitlová. Obšírně hovořila o laboratorních rozborech vzorků odpadních vod ve firmě. "O havárii jsem se dozvěděla z médií," řekla laborantka. Uvedla, že ji vůbec nenapadlo, že by za otravu mohla Energoaqua. "Já si stojím za tím, že jsem pracovala dobře," doplnila Draplová Beitlová.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest, Havelkovi až pětileté vězení. Firma spravuje tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Právě tímto kanálem se podle státního zástupce Jiřího Sachra do řeky dostaly kyanidy a šestimocný chrom, což mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb.
Otrava zasáhla řeku nejméně na 37 kilometrech mezi Valašským Meziříčím a Přerovem. Zástupci obžalované firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout přibližně 3,5 kilometru od vyústění společnosti Energoaqua, je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona. Za pravdu jim dávají i někteří rybáři a vědci. Hlavní líčení v případu by mělo pokračovat dnes odpoledne výpovědí dalšího svědka, na 21. června plánuje soud předvolat první znalce.*
-čtk-
