„Systém třídění odpadu je v České republice na velmi vysoké úrovni, občané vytřídí cca 8 z 10 PET lahví. Ty jsou zároveň jednou z mála složek plastového odpadu, které lze zpeněžit. Vyjmutím PET lahví z tohoto systému bude mít jistě ekonomický dopad na obce, přičemž budou muset nadále jeho sběr a svoz zajišťovat. Logicky tak obcím vzrostou náklady,“ řekl Vávra.
Podle dřívější analýzy Centra ekonomických a tržních analýz by výpadek v příjmech činil přes 30 korun za rok na občana. Současně dojde k výpadku příjmu na straně stávajících svozových společností, který bude s největší pravděpodobností opět kompenzován na úkor obcí. Dle dostupných studií se tato částka pohybuje v rozpětí 55 až 59 korun na osobu za rok.
Obce se také obávají dopadů, které by mělo povinné zálohování, respektive skladování vratných nápojových obalů pro řadu maloobchodních prodejen v obcích, které se už dnes potýkají s existenčními problémy. Obchody často nemají například pro skladování nápojových obalů vytvořené kapacity. Týká se to i obchodů nad 50 metrů čtverečních, na něž se má povinnost vztahovat. Hrozí odliv zákazníků vesnických prodejen, protože dají přednost nákupům ve velkých marketech, kde bude probíhat výkup zálohovaných obalů.
„Z pohledu obcí vidíme mnoho dalších otazníků nad systémem povinného zálohování, včetně velmi vysokých finančních nákladů, které budou jeho zavedení a následné udržování provázet. Obáváme se rovněž, že klesne ochota občanů nadále třídit plastový odpad, protože jeho pomyslným symbolem jsou bezesporu právě PET lahve,“ dodal Vávra.
Značná část obcí v uplynulých letech investovala do rozšíření kapacit sběrných dvorů, nádob na separovaný odpad či do svozu separovaných odpadů, například formou D2D (door to door), tedy „ode dveří ke dveřím“, kdy má každá domácnost vlastní nádoby či pytle na tříděný odpad a není třeba odnášet tříděný odpad ke společným kontejnerům, ale jeho svoz probíhá přímo z jednotlivých domácností.
SMS ČR v oblasti odpadového hospodářství namísto zálohování navrhuje, aby se stát nejen v dnešní ekonomické situaci zaměřil spíše na absenci koncových míst pro zpracování komunálního odpadu a využívání druhotných surovin. Bude to efektivnější než tříštit fungující separaci vytvářením paralelního systému.
„Formou další motivace občanů, jako je podpora pytlového sběru, či zahuštěním systému sběrných nádob i snížením celkového objemu uváděných PET lahví na trh lze systém zlepšit natolik, že se podaří splnit povinnost třídit 9 z 10 PET lahví za nižších nákladů a jednodušším způsobem, než je navrhované zálohování,“ dodal Vávra.*
-red-
