Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) 18. září 2015 obvinila koncern Volkswagen (VW), že do svých vozidel s naftovým motorem pod označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Software uměl rozpoznat, že motor pracuje v režimu odpovídajícímu požadavkům laboratorních testů výfukových plynů a změnou nastavení motoru dočasně snižoval množství vznikajících oxidů dusíku, aby auta splnila zákonný limit.
VW následně přiznal, že tento software po celém světě nainstaloval zhruba do 11 milionů naftových aut. Z toho připadá asi pět milionů aut na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na značku Škoda a 700 000 na Seat. Skandál zasáhl v menší míře i další automobilky. V Česku se prodalo zhruba 165 000 z celkem 11 milionů dotčených vozidel.
Koncern VW i manažeři kvůli skandálu čelí řadě žalob a vyšetřování. Koncern podle dostupných informací celosvětově vyplatil na pokutách, odškodném a programech odkupu desítky miliard eur. Podle agentury AFP i dalších zdrojů jde o 30 miliard eur. Nejvyšší částku firma uhradila ve Spojených státech.
Prvním odsouzeným kvůli skandálu se stal inženýr Volkswagenu James Robert Lian, který byl v srpnu 2017 v USA odsouzen ke 40 měsícům vězení a k pokutě. Dosud nejvyšší trest, a to sedm let vězení, dostal v prosinci téhož roku manažer VW Oliver Schmidt.
Vyšetřování čelí i nejvyšší manažeři automobilek. Německá prokuratura v září 2019 obvinila šéfa koncernu Volkswagen Herberta Diesse, který loni na funkci rezignoval, a předsedu dozorčí rady a šéfa holdingové společnosti Porsche SE Hanse Dietera Pötsche, že záměrně neposkytli investorům včasné informace o finančních důsledcích emisního skandálu, a tím protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku. Volkswagen obvinění obou představitelů automobilky odmítal a označil je za nepodložená. Oba vedoucí manažeři VW se v roce 2020 dohodli na ukončení trestního řízení výměnou za platbu 4,5 milionu eur každý.
V dubnu 2019 státní zastupitelství v Braunschweigu obžalovalo také bývalého šéfa koncernu Martina Winterkorna z podvodu, proces začal v září 2021. Berlínská prokuratura v roce 2021 ve spojení s kauzou obžalovala Winterkorna také z křivé výpovědi. Winterkorn před německým parlamentem uvedl, že o manipulacích s výfukovými testy před propuknutím kauzy nevěděl. Prokuratura tvrdí opak. Winterkorn na místo šéfa společnosti rezignoval týden poté, co skandál vyšel najevo. Odpovědnost za něj nicméně odmítá.
V roce 2020 byl z účasti na skandálu obviněn také bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler. Šéf Audi původně vinu odmítal. Podle trestního soudu ale musel nejpozději od července 2016 vědět, že mohlo docházet k manipulaci s hodnotami výfukových plynů. Přesto nařídil, aby se v prodeji upravených vozů pokračovalo až do začátku roku 2018. Dnes tým jeho obhájců oznámil, že Stadler je v kauze falšování dieselových emisí připraven přiznat se k podvodu výměnou za podmíněný trest a finanční postih. Stadler se v červnu 2018 stal nejvyšším vedoucím představitelem koncernu VW, který byl ve funkci kvůli skandálu zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil zhruba čtyři měsíce, během kterých s ním koncern Volkswagen po vzájemné dohodě rozvázal pracovní poměr.
-čtk-
