Kraj chce podle Krčila do situace vstoupit jako koordinátor. "Sice nejsme původcem odpadů, to jsou města a obce, nicméně po roce 2030 dojde k výraznému omezení skládkování a bude se s ním muset nějak nakládat. Při schůzce starostů obcí s rozšířenou působností jsme se dohodli, že zkusíme připravit možnosti, jak zajistit efektivní logistiku v regionu při přepravě odpadů," uvedl radní.
Je potřeba vytipovat možná místa budoucích překladišť u železničních uzlů, podotkl Krčil. Neměla by být od okolních obcí příliš daleko, v překladištích by se odpad naložil na železnici a převezl do Čeperky, případně do spalovny firmy SAKO v Brně, kam se již dnes z východní části regionu vozí. Návrh by měl vyplynout z budoucí analýzy, hejtmanství také o celé věci jedná se Správou železnic. Svoz po železnici požadoval v připomínkách v hodnocení dopadů projektu na životní prostředí také Hradec Králové a Český svaz ochránců přírody.
Podle záměru se má do spalovny u Čeperky vozit 150 000 tun odpadu za rok, a to pouze nákladními auty. Záměr počítá denně asi s 30 středními popelářskými vozy nebo kontejnerovými vozy a 35 těžkými nákladními soupravami. Využití železniční dopravy ale nevylučuje.
ZEVO by mělo zpracovávat 480 tun odpadu za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou 615 terrajoulů (TJ) tepla, z toho 17 TJ činí vlastní spotřeba, a výrobou elektrické energie 78,5 gigawatthodiny (GWh) za rok, přičemž vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh. Podle mluvčí společnosti Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterými chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácnostem krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.
Ministerstvo životního prostředí vrátilo dokumentaci elektrárně k dopracování. Výhrady k podkladům měli okolní města a obce, hygienici a spolky. Obyvatelé obce Čeperka, v jejímž katastru by spalovna stála, záměr vloni v září odmítli v místním referendu. Obec se proto snaží změnit územní plán, aby výstavbě zabránila. Čeperka je již nyní zatížena činností blízké elektrárny, nedaleko má stát papírna firmy Rollpap či průmyslový park společnosti Czech Industrial Development, v katastru se má těžit písek, navíc obec trápí hluk z dálnice D35 a silnice pro motorová vozidla z Hradce Králové do Pardubic, řekla dříve starostka Čeperky Kristina Vosáhlová.
Pardubice ani Pardubický kraj k záměru připomínky neuplatnily, v minulosti jej podpořily. Před lety, kdy se o vzniku spalovny poprvé jednalo, se proti ní postavila sousední obec Opatovice nad Labem, na jejímž katastrálním území část elektrárny leží. V roce 2006 uspořádala referendum, které záměr odmítlo a na jehož základě byl změněn územní plán Opatovic. Referendum stále platí a obec je jeho výsledkem vázána.*
-čtk-
