Emise z uhlí loni stouply o 1,6 procenta, neboť mnoho zemí se po ruské invazi na Ukrajinu a následném snížení dodávek ruského plynu do Evropy obrátilo k tomuto palivu, které je považováno za jedno z nejvíce znečišťujících. Emise z ropy vzrostly o 2,5 procenta, ale zůstaly pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. Přibližně polovina nárůstu emisí spojených s ropou byla způsobena zvýšením letecké dopravy, která se zotavila z minima v době pandemie.
Ke zvýšení objemu emisí souvisejících s energetikou přispěla také nižší produkce elektřiny z jaderných elektráren a extrémní povětrnostní jevy, včetně vlny veder. Celkové emise částečně kompenzoval nárůst obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, opatření v oblasti energetické účinnosti a také elektromobily. Díky tomu se podařilo zabránit dalším 550 milionům tun emisí.
Podle vědců bude v příštích letech nutné emise ještě výrazně snížit, hlavně ty pocházejí ze spalování fosilních paliv, pokud mají být splněny cíle pro omezení globálního růstu teplot a pokud se má zabránit nekontrolovatelné změně klimatu.
"Stále vidíme, že emise z fosilních paliv se zvyšují, což brání úsilí o splnění světových cílů v oblasti klimatu," uvedl generální ředitel IEA Fatih Birol.
Zpráva přichází jen několik týdnů poté, co velcí producenti fosilních paliv, jako jsou firmy Chevron, ExxonMobil a Shell, oznámili rekordní zisky. Společnost BP také ustoupila od plánů na snížení těžby ropy a plynu a snížení emisí, uvedla agentura Reuters.
"Mezinárodní a nadnárodní producenti fosilních paliv dosahují rekordních tržeb. Musejí také převzít svůj díl odpovědnosti," řekl Birol.*
-čtk-
