Předloha podle platformy neposiluje pozici obcí během procesu spolurozhodování. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků, to uvedla v tiskové zprávě a v otevřených dopisech, které adresovala premiéru Petru Fialovi (ODS) a všem ministrům vlády.
Správa úložišť radioaktivních odpadů má kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Obce se úložišti dlouhodobě brání.
Platforma připomněla ministrům programové prohlášení, v němž koaliční kabinet slíbil posílit práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. V České republice představitelé obcí reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště, tvrdí zástupci platformy.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na konci roku řekl, že zákon rozšíří práva obcí a lhůty pro posílení kontroly kvality procesu z jejich strany. Platforma si to ale nemyslí. "Projednávaný zákon, který je podmínkou přípravy a stavby hlubinného úložiště, nemůžeme brát jako posílení pozice obcí v procesu spolurozhodování. Připomínky obecních samospráv, kterých se hlavně týká, nebyly respektovány a zákon byl raději založen a na více než rok zapomenut. Přijmout jej v této podobě, v časové tísni a jen aby byl, je chyba. Nabízíme pomoc při jeho přepracování," uvedl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Antonín Seknička.
Platforma chce změnit přístup státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu má podle ministerstva průmyslu primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Návrh stanovuje podmínky pro jednotlivé postupy a lhůty v řízení. Zástupci dotčených obcí žádali o možnosti absolutního nebo suspenzivního veta při rozhodování o lokalitě, ministerstvo je však odmítlo.
MPO k tomu sdělilo, že požadavek obcí na možnost veta jde proti principu zákona a také proti právnímu názoru Nejvyššího správního soudu. "V tomto ohledu jsme v souladu s právním názorem Nejvyššího správního soudu a nikterak se nevymykáme jiným politicky a kulturně blízkých státům, jako je například Německo, které veto v procesu hledání lokality zákonem rovněž nepřiznává," řekl mluvčí Marek Vošahlík. Přiznání práva veta by podle něj nemělo v budování energetické infrastruktury obdoby a stavělo by jednoho z účastníků řízení, tedy obec, nad zájmy státu, kterému zákon ukládá povinnost se o likvidaci radioaktivního odpadu postarat.
Správa úložišť radioaktivních odpadů zahájí přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy ale SÚRAO navrhlo tento termín o dva roky uspíšit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, mluví se ale o urychlení výstavby kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku budou mít hlubinná úložiště od roku 2050.*
-čtk-
