Centrální zdroje jsou stabilně největším dodavatelem tepla pro české domácnosti. Aktuálně je na ně napojeno 1,7 milionu domácností a využívá je celkem 4,1 milionů Čechů. „Podíl tepláren na vytápění domácností se stále drží u hranice dvou pětin, konkrétně 38,1 %. Počty dalších odběratelů z řad průmyslových podniků a terciární sféry nejsou souhrnně evidovány, ale bude jich v řádu stovek až jednotek tisíc,“ říká Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení České republiky. Domácnosti odebírají přibližně polovinu vyrobeného tepla, zbytek směřuje do průmyslu nebo veřejných institucí. Teplárny jsou zároveň pro zákazníky oproti individuálním formám vytápění pohodlným řešením – není třeba se starat o pravidelné revize nebo výměny zařízení, po zahájení topné sezóny stačí jen jednoduše zapnout topení.
Teplo za 10 let podražilo o 33 %
I přes diverzifikaci zdrojů se ani sektoru teplárenství nevyhne zdražení. V porovnání s extrémními výkyvy na trhu s plynem a elektřinou je ale teplo stále poměrně stabilní komoditou. V roce 2012 činila jeho průměrná cena 484 Kč/GJ bez DPH, odhad pro rok 2022 je 648 Kč/GJ. To znamená nárůst o 33 % za 10 let od roku 2010, přičemž do roku 2020 rostly ceny tepla mírně, v roce 2017 pak dokonce poklesly.
ČEZ Teplárenská už ohlásila záměr zvýšit od ledna 2023 ceny v průměru o 20 %. Teplárny Brno zavedly zvýšení ceny už od listopadu 2022. Teplárna Zlín a Teplárna Kladno, které společně dodávají teplo 37 500 zákazníkům, plánují zdražení tepla o 3–25 % v závislosti na zdroji. Díky využití domácího uhlí a biomasy je zajištěna bezpečnost dodávek a zdražení zároveň není zdaleka takové jako u tepláren, které vyrábí z dováženého plynu.
Teplárny ve svém palivovém mixu stále využívají především fosilní zdroje – uhlí a plyn tvoří přibližně 80 % paliva. Rychle se ale zvyšuje i podíl obnovitelných zdrojů, především biomasy. Mezi roky 2010 a 2020 se podíl obnovitelných zdrojů v palivovém mixu tepláren zvýšil z 2,8 % na 10,8 % a dá se očekávat další nárůst. Biomasa je podle dat ERÚ pro rok 2022 zatím stále nejlevnějším palivem, ve srovnání s plynem nebo ropnými produkty až dvojnásobně. „Do roku 2030 se počítá s významným snížením podílu uhlí při výrobě dálkového tepla, a naopak vyšším využitím biomasy, bioplynu a dalších využitelných obnovitelných zdrojů,“ doplňuje Pavel Kaufmann.
Například v teplárně v Plané nad Lužnicí (C-Energy Planá) už ukončili spalování uhlí v srpnu letošního roku. „V Plané nad Lužnicí aktuálně využíváme pro výrobu tepla odpadní dřevní biomasu. Při poskytování služeb výkonové rovnováhy (vyrovnávání výkyvů napětí v elektrické síti) pak používáme zemní plyn. Připravujeme se také na energetické využití dále nezpracovatelného odpadu z regionu,“ vysvětluje Ivo Nejdl, jednatel C-Energy Planá.
Odpady mohou hrát do budoucna v sektoru teplárenství velkou roli. Evropská legislativa požaduje zákaz skládkování dále nevyužitelného komunálního odpadu nejpozději od roku 2030. Odpady bude třeba dělit na recyklovatelný, biologicky rozložitelný, ze kterého je možné vyrábět bioplyn, a ostatní nerecyklovatelný odpad. Energetické využití představuje jednu z možností, jak se zbývajícím odpadem naložit. „Například Teplárna Kladno využívá tuzemské hnědé uhlí a obnovitelnou biomasu, především dřevní štěpku ze stromů napadených kůrovcem. V Teplárně Zlín pak využíváme další biomasu – slupky od slunečnicových semínek, které vznikají jako odpad při výrobě slunečnicového oleje,” říká Eva Maříková, mluvčí Sev.en Energy. Podíl odpadů v palivovém mixu tepláren letos činil 2,3 %
8 % světového tepla z centrálních zdrojů
V roce 2021 bylo 8 % celosvětové spotřeby tepla pokryto právě systémem centrálního vytápění. Absolutní většina tepla byla vyrobena v Rusku a Číně, kde má ale výroba mnohem vyšší emise oxidu uhličitého, než evropská produkce. V čem se státy zásadně liší, je podíl obnovitelné složky v palivovém mixu. S podílem obnovitelných zdrojů přesahujícím 30 % vede Rumunsko, Bulharsko, Estonsko nebo Litva. Česká republika má podle dat W. E. DISTRICT 7% podíl obnovitelných zdrojů na produkci tepla, což je ve srovnání s ostatními státy s rozvinutou sítí centrálního vytápění poměrně málo.
„Díky dlouholeté tradici a rozvinuté přepravní sítí má centrální vytápění v Česku do budoucna velký potenciál. Navíc je to zdroj stabilní, poměrně levný a pro spotřebitele nenáročný. V následujících letech čekáme výrazné navýšení obnovitelné složky paliva, tedy biomasy a bioplynu, a také nerecyklovatelných odpadů. To Česku pomůže i se závazkem zákazu skládkování, který musíme plnit nejpozději do roku 2030,” uzavírá Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech.
[Infografika – mapa teplárenství v EU]
Zajímavosti o teplárenství
1. Centrální vytápění je hojně využívané i v novostavbách
Často si lidé myslí, že se centrální vytápění týká jen starších budov, ale není tomu tak. Podle ČSÚ využívá centrální dálkové vytápění 51 965 bytů v domech zkolaudovaných mezi lety 2010–2020. „Pro developery bývá připojení bytových domů na soustavy zásobování teplem z tepláren jednou z hlavních možností zajištění tepelné pohody. I díky tomu byl v letech 2011 až 2021 podíl bytů napojených v nových bytových domech na teplárny 45 %,“ vysvětluje Pavel Kaufmann.
2. Teplárny jsou čistým provozem
Každá teplárna musí splňovat přísná ekologická kritéria určená daným státem i EU. Emise z teplárenského komína jsou dokonce pod větší kontrolou než emise z lokálních zdrojů nebo tzv. lokálních topenišť. Teplárna je sofistikovaný a technologicky náročný podnik, který snese srovnání s nejmodernějšími výrobními podniky. Celý výrobní proces kombinované výroby elektřiny a tepla i samostatné výroby tepla obsahuje řadu prvků, systémů a filtrů, které zaručují, že teplárna splňuje všechny přísné ekologické standardy dané evropskou legislativou.
3. Využít lze i energii zemského jádra
Geotermální energie, tedy energie, které pochází ze zemského jádra, se v přírodě projevuje horkými prameny, gejzíry nebo činností sopek. Je považována za bezemisní a obnovitelný zdroj energie a může být využita ve formě tepelné energie pro výrobu elektřiny nebo jako zdroj tepla. V roce 2021 bylo oznámeno 13 nových evropských projektů, které budou využívat geotermální energii pro vyhřívání či chlazení. Šampionem ve využití geotermálních zdrojů je Island, ve větší míře je využívá i Turecko a Francie. Nově se ale ke geotermálním zdrojům obrací například i Polsko nebo Finsko.*
-zr-
