Prezident AutoSAP Martin Jahn upozornil, že český automobilový průmysl se na přechod na čistou mobilitu intenzivně připravuje. Zhruba deset procent osobních vozidel se nyní vyrábí v bateriovém či plug-in hybridním provedení. Související investice firem podle něj dosahují vyšších desítek až stovek miliard korun. "Aby však přechod na čistou mobilitu neznamenal pro ČR ztrátu HDP či pracovních míst, potřebujeme společně s vládou pracovat na řadě strategických témat implementace této tranzice, od podpory změny výrobních programů firem až po programy přeškolení tisíců zaměstnanců," uvedl Jahn.
Český automobilový průmysl upozorňuje zejména na to, že je potřeba zásadně zrychlit výstavbu dobíjecí a plnící infrastruktury. Nejde jen o ultrarychlé dobíjení na hlavních evropských silnicích, ale i pomalé dobíjení například v garážích či na sídlištích měst. Dosavadní rozvoj je podle AutoSAP nedostatečný. "Pokud se tempo výrazně nezrychlí, bude právě infrastruktura zásadní překážkou proto, aby nízkoemisní mobilita byla občany i firmami pozitivně akceptována," uvedlo sdružení.
Evropská komise má v první polovině listopadu zveřejnit finální podobu přísnější emisní normy Euro 7. "Pokud by tato norma prošla v podobě některých již zveřejněných návrhů, znamenalo by to přitom ohrožení výroby celé řady zejména levnějších modelů vozidel se spalovacími motory ještě před rokem 2035," míní sdružení. Znamenalo by to podle něj stárnutí vozového parku a zhoršení životního prostředí i bezpečnosti na silnicích. Devastující dopad by to pak mohlo mít na segment těžkých nákladních vozů a autobusů pro dálkovou dopravu.
Některé státy původně usilovaly o odklad zpoplatnění emisí, neboť se obávaly hospodářských dopadů tohoto kroku. Unijní instituce se shodly na tom, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit.
Nařízení počítá také s pobídkami pro automobilky, které rychle začnou vyrábět ekologické vozy. Pokud bude nějaká firma prodávat alespoň čtvrtinu nízkoemisních či bezemisních aut a 17 procent dodávek, budou pro ni do roku 2030 platit mírnější limity týkající se CO2. Tuto možnost AutoSAP oceňuje. "Podobně pozitivně vnímáme i zachování možnosti výroby spalovacích motorů i po roce 2035 za podmínky, že budou moci spalovat syntetická, nikoliv fosilní paliva, byť bude zapotřebí ještě dodatečného legislativního upřesnění v dohledné době tak, aby se výrobci stihli na takovou možnost realisticky připravit," dodalo sdružení.
Omezení prodeje spalovacích motorů je první z řady vyjednávaných částí klimatického balíku, kterou se českému předsednictví a europoslancům podařilo uzavřít. Podle diplomatů je šance na brzkou shodu také u normy stanovující národní emisní cíle nebo u pravidel týkajících se pohlcování emisí lesy. Naopak rozdílnější jsou postoje států a EP v otázce reformy trhu s emisními povolenkami a jejího rozšíření na silniční dopravu a provoz budov.*
-čtk-
