Nová biometanové stanice je inovací dosavadní bioplynky v areálu družstva, jejíž výstup v podobě bioplynu už nemusí být využíván pouze při kogenerační výrobě elektřiny a tepla. Kromě toho, že došlo k úpravě bioplynu na kvalitu zemního plynu (takzvaný upgrading), je nyní součástí biometanové stanice také jednotka vtláčející získaný biometan do vysokotlakého plynovodu. Biometan bude možné využít i v několik kilometrů vzdálené CNG stanici pro osobní a nákladní automobily.
„Nyní je zařízení ve zkušebním provozu. Nejprve však bylo nutné dosáhnout osvědčení od TIČR a ostatních institucí jako podmínky stavebního úřadu k povolení zkušebního provozu. Zahájení běžného provozu je plánováno na prosinec tohoto roku,“ řekl Ivo Hutira, jednatel společnosti Hutira – Brno, která spolu se společností Hutira green gas biometanovou stanici realizovala. Technologii upgradingu dodala nizozemská společnost DMT, která je v tomto odvětví jedním z celosvětových lídrů.
Technologie pro výrobu biometanu v Litomyšli je v Česku podle investora vůbec poprvé propojená se zemědělskou bioplynkou. „V Litomyšli v tom shledáváme velkou výhodu. Bioplyn je totiž ve fermentorech zemědělské bioplynové stanice produkovaný ve stabilní kvalitě, na vstupu tak nedochází k výraznějším výkyvům z hlediska podílu metanu v bioplynu,“ uvedl projektový manažer společnosti Hutira – Brno Michal Schrimpel.
Množství metanu v bioplynu se v Litomyšli pohybuje okolo 53 %. „Technologie pro čištění na biometan je v našem případě oproti odpadářským bioplynovým stanicím jednodušší. Vstupní surovina v podobě bioplynu je pak z hlediska kvality prakticky stále stejná. U odpadových stanic se vzhledem k různé skladbě použitého odpadu naopak může měnit,“ sdělil ředitel Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl Jan Pechanec.
Nově zprovozněná technologie obsahuje soubor několika zařízení. Surový bioplyn nejprve míří do jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístupňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu. „Jednotka úpravy bioplynu čistí bioplyn na koncentraci minimálně 95 % obsahu metanu pomocí technologie membránové separace ve zpracovávaném množství 160–360 Nm3/h bioplynu,“ doplnila výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas Monika Zitterbartová.
Získaný biometan následně směřuje do vtláčecí stanice, kde se přesně měří složení biometanu a jeho kvalita. Je-li vyhovující, vtláčí se upravený plyn odorantem do vysokotlakého plynovodu o přetlaku 2,3−2,5 MPa. Právě vtláčení získaného biometanu do plynárenské sítě je primárním zájmem zemědělského družstva. „Chceme tuto komoditu nabídnout zákazníkům. Aktuálně probíhají obchodní jednání, v nichž jednáme o podmínkách dlouhodobého odběru,“ vysvětlil Pechanec s tím, že zemědělské družstvo nemá dostatek možností, jak biometan spotřebovat ve vlastním provozu.
Biometanová stanice by měla za 10 let provozu zpracovat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba 3 miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 milionu kubíků biometanu ročně. „I přes obrovský zájem ze zahraničí bychom rádi, aby biometan z Litomyšle odebral zákazník v České republice. To proto, abychom pomohli snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelné energie na celkovém energetickém mixu Česka. Naše země má velmi dobré předpoklady, aby mohla biometanem do roku 2030 nahradit 10 až 20 procent spotřeby zemního plynu,“ řekl vedoucí biometanové sekce Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM Martin Schwarz.
Družstvo se pro realizaci biometanové stanice rozhodlo v roce 2019. Hlavním důvodem bylo maximální využití energie z bioplynu. „Kogenerace má z hlediska výroby elektřiny účinnost jen okolo 35 %. Dalších 30 % je pak v teple, pro které například v létě nemáme využití. Když nyní poputuje do plynárenské sítě biometan, zákazníci naší energie využijí mnohem více,“ uvedl Jan Pechanec. Podobně se směrem k projektu vyjádřil i Ivo Hutira. „V současné době jsme rádi za každý získaný kubík plynu, i proto v projektu spatřuji velkou budoucnost pro plynárenství a energetiku. Nehledě na fakt, že projekt jednoznačně směřuje k cirkulární ekonomice a úsporám energií,“ dodal.
V průběhu realizace byla podle něj velkou výzvou nutnost změny myšlení zástupců v plynárenského sektoru. „Ti byli zvyklí, že plynárenské zařízení je nutné nejprve zkolaudovat a až poté je možné pouštět plyn do VTL plynovodů či přípojek. Museli jsme tedy plynaře přesvědčit o našem opačném pohledu. Tedy, že abychom mohli zkolaudovat naši stanici, potřebujeme nejprve do jejich zařízení vtláčet plyn,“ popsal Hutira.
Hlavními potenciálními zdroji pro výrobu biometanu v České republice jsou právě bioplynové stanice a čistírny odpadních vod. V Česku aktuálně existuje přes 570 bioplynových stanic potenciálně využitelných pro výrobu biometanu. „Pokud by se provozovatelé těchto stanic k takovému kroku v budoucnu rozhodli, znamenalo by to významný krok směrem k větší plynové soběstačnosti Česka. My každopádně věříme, že projekt v Litomyšli může tento větší příklon k biometanu odstartovat,“ uzavřela Monika Zitterbartová.*
-zr-
