Výzkumníci se respondentů ptali na to, zda souhlasí s různými výroky týkající se potravinového odpadu z hlediska etiky, dopadů na životní prostředí nebo nákupního chování. S výrokem "když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze" se ztotožnilo 82 procent dotázaných a 62 procent souhlasilo s tvrzením "mám špatné svědomí, když plýtvám jídlem".
S tím, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí, souhlasilo 53 procent lidí, 24 procent mělo opačný názor. Přibližně dvě pětiny oslovených (43 procent) souhlasily s tím, že pro životní prostředí jsou větší problém než plýtvání jídlem obaly, do kterých se potraviny balí.
Průzkum se ptal také na postoje lidí k nakupování ve slevách. Kolem 40 procent dotázaných uvedlo, že když je produkt ve slevě, nakoupí ho více, než původně chtěli. Naopak 37 procent lidí v průzkumu tvrdilo, že takto nenakupuje.
K vyhazování jídla 74 procent lidí uvedlo, že souhlasí s tím, že je lepší ho vyhodit, než riskovat konzumaci potenciálně zdravotně závadné stravy. Zhruba dvě třetiny lidí uvedly, že při přípravě jídla snědí zbytky do druhého dne. Dvě třetiny dotázaných se pak při vyhazování potravin rozhodují podle jejich vzhledu a zápachu a 51 procent respondentů dává pozor, aby nekonzumovalo potraviny po datu spotřeby.
Výzkumníci k výsledkům dotazování uvedli, že ženy se více než muži zabývají tématem potravinového odpadu a snaží se mu například předcházet. Starší lidé se navíc podle autorů průzkumu častěji snaží předcházet plýtvání potravinami již ve fázi jejich nákupu nebo přípravy. S výrokem, který se týkal špatného svědomí spojeného s plýtváním jídlem, souhlasili častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Průzkum se konal mezi 14. červencem a 4. zářím a zúčastnilo se ho 821 respondentů.*
-čtk-
