Podle něj je právě produkce plastů jedním ze symbolů současného světa. Dodal, že přesto, že se plasty dají recyklovat, není to řešení současného problému. "Ono totiž tempo produkce plastů je mnohem vyšší než nárůst recyklace, takže ty nůžky se neustále rozevírají. Proto bychom se spíš měli zamyslet nad tím, co by se dalo dělat jinak. A měli bychom se soustředit na to, jak snížit produkci plastů. Například existují obchody bez obalu, ale to je zatím pouze kapka v moři," řekl Bárta.
Podle dat, která v Táboře prezentoval, je odhad, že mezi lety 1950 až 2015 se ve světě vyrobilo 6,3 miliardy tun plastu. Z toho zhruba 60 procent skončilo na skládkách nebo v přírodě, mořích a oceánech. Dále uvedl, že v roce 1960 tvořily plasty jedno procento odpadu ve městech. V roce 2018 už to bylo 13 procent.
Podle Bárty je koncept Zelené dohody pro Evropu takzvaný Green Deal skvělá myšlenka. "Ale problém je mimo jiné v tom, že o něm mluví politici, kteří tomu vlastně nerozumí. Politici by obecně měli více spolupracovat s techniky, fyziky, chemiky," míní Bárta.
Společensko-filozofická a vědecká konference Vize Česka začala ve čtvrtek a pokračuje v pátek. Jejím cílem je podle organizátorů mimo jiné nabídnout veřejnosti pohled odborníků na budoucnost společnosti. Mezi pozvané hosty kromě Bárty patří předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, senátor Jiří Drahoš, geolog a klimatolog Václav Cílek, vojenský analytik Jiří Šedivý, politický geograf Michael Romancov nebo šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Na organizaci konference se podílí Tábor, Jihočeský kraj nebo Gymnázium Pierra de Coubertina.*
-čtk-
