Globální emise letos podle agentury zřejmě vzrostou téměř o 300 milionů na 33,8 miliardy tun, zatímco vloni stouply téměř o dvě miliardy tun. Za růstem emisí v letošním roce stojí zejména výroba elektřiny a letecká doprava, která se zotavuje z útlumu způsobeného pandemií covidu-19.
Poptávka po uhlí se v letošním roce zvýšila v reakci na růst cen plynu, za kterým částečně stojí válka na Ukrajině. Dopad vyšší spotřeby uhlí na emise nicméně kompenzuje růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a větší využívání elektromobilů.
"Globální energetická krize vyvolaná ruským útokem na Ukrajinu přiměla řadu zemí využívat jiné zdroje energie jako náhradu za plyn, který Rusko nepustilo na trh. Povzbudivou zprávou je, že velkou část tohoto výpadku pokrývá solární a větrná energie, zatímco nárůst u uhlí vypadá jako relativně malý a přechodný," uvedl šéf IEA Fatih Birol. "To znamená, že emise oxidu uhličitého letos rostou mnohem méně rychle, než se někteří obávali," dodal.
V Evropské unii letos IEA očekává pokles emisí oxidu uhličitého navzdory růstu emisí ze spalování uhlí. Navíc předpokládá, že vzestup spotřeby uhlí v Evropě bude pouze dočasný, protože v příštím roce by měla zahájit provoz řada nových projektů na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tyto nové kapacity podle IEA vyrobí více elektřiny, než bude činit letošní přírůstek produkce elektřiny z uhlí.*
-čtk-
