V celé EU na konci roku 2021 činila instalovaná solární kapacita celkem 158 GW, a její růst zaznamenalo 25 z 27 členských států. Na prvním místě v meziročním růstu bylo Německo s 5,3 GW následované Španělskem, Nizozemskem a Polskem s více než 3 GW. Na pátém místě byla Francie s 2,5 GW. Experti SPE předpokládají nepřetržitý dvouciferný roční růst i v budoucích letech a podle středního scénáře bude do roku 2030 celková solární kapacita v EU 672 GW, přičemž roční přírůstek bude dosahovat více než 85 GW.
Pozoruhodné je tempo rozvoje fotovoltaiky v Polsku, které je po Německu druhým největším producentem skleníkových plynů v Evropě. V roce 2021 instalovalo 3,7 GW, čímž zdvojnásobilo svou fotovoltaickou kapacitu na 7,6 GW. Do konce letošního roku se Polsko má dostat na 12 GW, do konce roku 2025 na 20 GW a do roku 2030 bude kumulativní instalovaný výkon 28,5 GW. Téměř 80procentní podíl na výrobě a spotřebě solární energie v Polsku přitom představují jednotlivci. Podle polského Institutu pro obnovitelné zdroje je to především výsledek vládní podpory zelené energie.
Výzkumná a poradenská společnost Wood Mackenzie (WoodMac) však upozorňuje, že rychlý růst solárního sektoru by mohly přibrzdit prudce rostoucí náklady na suroviny potřebné k výrobě fotovoltaických modulů. Ceny panelů v posledních měsících vzrostly o více než 20 %, také globální ceny klíčových surovin, jako jsou křemík, stříbro, hliník, měď a ocel, dosáhly svých mnohaletých maxim. Například cena polysilikonu, který je hlavní surovinou pro výrobu krystalických křemíkových solárních článků, se především kvůli pandemii koronaviru za posledních 18 měsíců ztrojnásobila. Hlavní evropský výrobce, německá Wacker Chemie, která ročně vyrobí kolem 60 tisíc tun polysilikonu, přitom naprostou většinu své produkce vyváží do Číny, protože Evropa nemá navazující výrobní kapacity. Kvůli rostoucí ceně zemního plynu a cínu podle WoodMac pravděpodobně poroste také cena antireflexního čirého skla, které se používá jako kryt solárních modulů. Rostou rovněž ceny galvanizované ocele, hliníku a mědi, které od loňského roku zaznamenaly nárůst o více než 30 %.
Solární energie zůstává nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem také celosvětově a představuje více než polovinu z 302 GW nově instalovaných obnovitelných kapacit v roce 2021. Na druhém místě byla větrná energie, která dodala 70 GW kapacity. Globální solární kapacita se přitom za poslední tři roky zdvojnásobila a v dubnu 2022 dosáhla 1 TW. Globální solární trh nyní roste exponenciálně, první je na žebříčku Čína, následují USA a na třetím místě je Indie.*
-pe-
