Projekt švýcarské společnosti Energy Vault vzniká s celkovými investičními náklady 50 milionů USD poblíž větrné farmy v Rudongu v provincii Jiangsu. Podílí se na něm také firma Atlas Renewable z amerického Houstonu, která dodává technologie a potřebný software, a čínská environmentální společnost s globálním působením China Tianying. Jde o první projekt tohoto druhu, na kterém přímo spolupracují americká a čínská společnost a jehož realizaci v bezprecedentně rychlém čase schválily čínské místní a provinční úřady i ústřední vládní agentury a ministerstva. Přičítá se to snaze Číny, která v roce 2021 vyprodukovala více skleníkových plynů než další čtyři další největší znečišťovatelské země dohromady, urychlit plnění jejích závazků v environmentální oblasti.
Kompozitní bloky se budou vyrábět z levných odpadních materiálů z místních zdrojů, jako jsou důlní hlušina, zbytky ze spalování uhlí nebo lopatky větrných turbín vyřazené z provozu na konci své životnosti. Kolem 50 až 75 % investice se vrátí zpět do místní ekonomiky. Systém bude plně automatizovaný a umožní cyklus měnit v široké časové škále. Dokončení investice je plánované na rok 2022.
V jižním Švýcarsku od loňského roku běží ve zkušebním režimu jiný systém Energy Vault. Monolit z ocele a betonu vysoký 20 pater pracuje s několika jeřáby a třicetitunovými bloky řízenými umělou inteligencí a má výkon 35 MWh. Těžká gravitační baterie ve spojení s neuvěřitelně pomalým klesáním generuje tak obrovské množství točivého momentu, že to systému umožňuje dodávat maximální výkon téměř okamžitě. Energy Vault je připravena zahájit komerční provoz a tvrdí, že zájem kromě Číny registruje v Evropě, USA, Austrálii a na Středním východě.
Využití gravitace pro ukládání energie se věnuje rovněž britský start-up Gravitricity se sídlem v Edinburghu. V dubnu loňského roku společnost úspěšně vyzkoušela svůj první prototyp, patnáct metrů vysokou ocelovou věž, na které je zavěšené železné závaží o hmotnosti 50 tun. Nahoru závaží dostanou elektromotory, po uvolnění se spouští několik elektrických generátorů. Úložiště bylo schopné produkovat 250 kW okamžitého výkonu, což by pokrylo krátkodobou spotřebu přibližně 750 domácností. Celý systém je navržený tak, aby bylo možné snadno měnit jeho jednotlivé komponenty, což na rozdíl například od li-on baterií prodlužuje životnost na desítky let.
Tento prototyp stojí na povrchu, úsilí Gravitricity ale nyní směřuje pod zem. Poslední rok vývojáři věnovali průzkumu vyřazených uhelných dolů v Británii, která je plná opuštěných důlních šachet dostatečně hlubokých na to, aby se tam zařízení vešlo. Na celém světě je podle odhadů asi 14 tisíc vhodných míst pro gravitační skladování energie. Experti Gravitricity v rámci předvýběru možných lokalit dosud zkoumali i celou řadu míst ve východní Evropě, Jižní Africe a Chile. Týkalo se to také více než 30 nedávno uzavřených dolů v Polsku a v České republice, Gravitricity se například zajímá o Důl Staříč na Ostravsku, který by mohl poskytnout až šest hlubinných těžebních šachet. V první fázi by mohlo jít o kapacitu 2 MWh s možností rozšíření až na 25 MWh. Projekt v České republice se zavázala podpořit Evropská investiční banka.*
-zr-
