Novela vyhlášky by měla ušetřit přibližně 200 milionů metrů krychlových zemního plynu, uvedlo na webu Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Změna vyhlášky se vztahuje na dvě skupiny zdrojů. První jsou teplárny na hnědé uhlí, jejichž provoz by jinak nebyl od ledna 2023 možný, protože jim na konci letošního roku končí přechodný režim umožňující plnit mírnější emisní limity.
Druhou skupinou jsou některé zdroje, které se standardně využívají pouze jako záložní nebo špičkové. Ty mohou být standardně v provozu pouze po omezený počet hodin za rok. "Novela umožní, že po dobu trvání mimořádných stavů v energetice se provozní hodiny těchto zdrojů nebudou do stanoveného limitu započítávat a budou tak moci být provozovány podle potřeby déle," uvádí MŽP.
Možnost provozu těchto zdrojů při mírnějších emisních limitech je omezena na dobu trvání takzvaného předcházení stavu nouze, případně samotného stav nouze podle energetického zákona. Výjimka skončí nejpozději 31. května 2024.
Díky tomu, že teplárny a elektrárny mohou využívat jiné zdroje, mohou uspořený zemní plyn využít například domácnosti nebo jiné sektory průmyslu. Podle odhadů ministerstva tak bude možné ročně uspořit zhruba 200 milionů metrů krychlových zemního plynu.
Novela emisní vyhlášky reaguje na dopady současné geopolitické situace související s ruskou invazí na Ukrajinu a s nespolehlivostí dodávek zemního plynu. Ve Sbírce zákonů vyjde v pondělí 5. září a platit začne o den později.
"Teplárny se mohou už nyní začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí," řekl ve středu premiér Petr Fiala (ODS). Tato paliva podle něj nesplňují aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je nyní prioritou. "Opatření má také podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt," dodal premiér.*
-čtk-
