Při řešení náhrad za některé jednorázové plastové výrobky, je třeba dát přednost opakovatelně použitelným materiálům, kdekoliv je to možné. Jednorázové papírové či dřevěné věci nejsou ekologické, shodli se Hynek Beneš z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR (ÚMCH AV) a Ivo Kropáček z ekologické organizace Hnutí Duha. U bioplastů je pak podle expertů problém v tom, že se efektivně rozloží jen za určitých podmínek. Zákaz některých jednorázových plastových výrobků ve středu projedná Senát. Týká se třeba příborů, talířů, brček, vatových tyčinek či tyček na uchycení balonků, nápojových kelímků z polystyrenu a výrobků z oxoplastu.
"Ta jednorázovost je celý problém. Produkujeme něco, co je jednorázové v aplikacích, kde to není nezbytně nutné," řekl Beneš, který pracuje v oddělení zpracování polymerních materiálů. Vědec popsal svou nedávnou zkušenost ze zahraniční konference, kde účastníci jedli dřevěnými příbory. Beneš podotkl, že jejich výroba z hlediska ekologie není moc dobré řešení, byť dřevo se pak rozloží. Dodal, že větší smysl dává nerezové nádobí, které poputuje do myčky a lidé ho pak použijí znovu.
K bioplastům pak Beneš řekl, že jich existují stovky druhů, hodí se ale jen pro některé aplikace. "Tyto materiály byly vyvíjeny pro zdravotnictví, kde mají opodstatnění. V těle vám něco operují, nahrazují a pak se to biologicky rozloží. Výhoda těla je, že máte přesně kontrolovatelné podmínky, je tam jasná teplota, jasné pH, (...). Návrh takového materiálu je poměrně jednoduchý - víte, že se má v těle rozložit do určité doby," řekl chemik.
"V případě, kdy to jde na obaly, je to problém, protože nevíte, kam výrobek přijde. Bude v domácím nebo v průmyslovém kompostu? Jak dlouho bude používaný, jak bude skladovaný? Je tam spousta neznámých, které to komplikují," podotkl Beneš. "Ač se u nás vyvíjejí bioplasty, tak nejsem příznivcem jejich masového rozšíření. Nemyslím, že je to řešení velkého množství odpadu, který končí tam, kde by neměl. Spíš je potřeba legislativně upravit, aby nevznikalo tolik jednorázových výrobků," míní Beneš.
Stejný pohled na bioplasty má i expert na odpadové hospodářství Ivo Kropáček. Zdůraznil, že náhrady za plastové jednorázové věci bývají horší, pokud jsou opět na jedno použití. "Ve chvíli, když přecházíte z jednorázového plastu na jednorázový papír, je to nevýhoda. Papír se vyrábí v továrně, ekologické náklady jsou mnohem vyšší. Plast je třeba lehčí než papír a obojí je to chemická výroba. Takže z tohoto pohledu to není úplně dobré," sdělil expert.
Kropáček také doporučil, aby si lidé na nákup nosili vlastní krabičky na potraviny, místo používání papírových sáčků. Ty, pokud se zamastí, navíc není možné recyklovat. Na různé akce se pak podle Kropáčka hodí zálohované kelímky, které se už v Česku využívají poměrně často. "Mohou být třeba i plastové. Jde o to, aby se to znovu použilo," uzavřel expert.*
-čtk-