První čtyři desítky nádob na gastroodpad byly po Šumperku rozmístěny loni v květnu. Letos v červenci k nim přibyly další, v současné době je jich na 80. "Do dvou až tří let by měli mít všichni občané nádoby na třídění v docházkové vzdálenosti, počítáme že po Šumperku budou zhruba 300 hnědých popelnic," uvedl místostarosta Jakub Jirgl (ANO).
Za první rok od spuštění projektu doputovalo do rapotínské bioplynové stanice asi 90 tun odpadu, který by jinak skončil na skládce. "Toto množství představuje asi 350 000 nesnědených jídel, z nichž lze vyrobit takové množství BioCNG, které vystačí na ujetí téměř 100 000 kilometrů," uvedla mluvčí radnice Soňa Singerová.
Gastroodpad tvoří podle průzkumů až třetinu obsahu černých popelnic na směsný odpad a zároveň patří k nejtěžším složkám. Čím více se tuto komoditu podaří z popelnic se směsným komunálním odpadem vytřídit, tím méně zaplatí město za jeho svoz a ukládání na skládku, uvedli zástupci radnice. Díky třídění se tak zmírní dopad rostoucích cen za skládkování vyplývající z odpadového zákona. "Smyslem třídění gastra je především smysluplné využití této komodity, která se zpracovává jako obnovitelný zdroj v lokálních bioplynových stanicích. Tento projekt by zároveň mohl vést k tomu, že lidé najdou cestu k omezení plýtvání potravinami a zamyslí se, proč a jak vůbec vzniká odpad," doplnil místostarosta Jirgl.
V současné době již třídí 13 dalších měst či obcí a od září jich přibude dalších pět, dodali zástupci šumperské radnice. Patří mezi ně například domácnosti v Litovli na Olomoucku, kde začne od září zkušební sběr tohoto odpadu. Sběr kuchyňského odpadu od letošního jara testuje radnice ve Šternberku na Olomoucku. Několik desítek nádob na sběr kuchyňského odpadu bylo loni na podzim zkušebně rozmístěno také na sídlišti Povel v Olomouci.*
-čtk-
