Meziměsíční pokles v EU způsobila hlavně produkce kapitálového zboží, která se snížila o 2,6 procenta. Výroba polotovarů klesla o 1,4 procenta a produkce spotřebního zboží krátkodobé spotřeby o jedno procento. Produkce energií naopak o 1,3 procenta vzrostla, výroba zboží dlouhodobé spotřeby se zvýšila o 0,7 procenta. V eurozóně se meziměsíčně zvýšila jen výroba zboží dlouhodobé spotřeby.
Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, byl nejvyšší meziměsíční pokles výroby na Slovensku, a to o 5,3 procenta. O pět procent se snížila výroba také v Německu. Naopak v Litvě průmysl o 11,3 procenta vzrostl, v Estonsku vykázal růst o 5,1 procenta a v Bulharsku a Řecku o pět procent.
V meziročním srovnání výroba v EU stoupla o 0,7 procenta. V eurozóně se však o 0,8 procenta snížila.
V meziročním srovnání klesla v EU pouze výroba kapitálového zboží, a to o 2,5 procenta. Naopak výrazně vzrostla výroba spotřebního zboží dlouhodobé i krátkodobé spotřeby. Obě kategorie také jako jediné zaznamenaly růst i v samotné eurozóně.
V České republice průmyslová výroba v březnu podle Eurostatu meziročně vzrostla o 0,3 procenta po únorovém poklesu o 0,3 procenta. Z dřívějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že český průmysl brzdí především výroba automobilů, jejíž problémy se projevují i v navazujících odvětvích.
Hospodářství Evropské unie v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezónně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku.*
-čtk-
