Podstatou energetické komunity je, že dosavadní odběratelé energií, jako jsou například domácnosti nebo obce, se sami stávají výrobci a prodejci a energie poté sdílí mezi sebou. Přebytky mohou odprodat do sítě. V případě větru by při plném zapojení obcí mohl stávající výkon vzrůst až desetkrát. Jen z těchto dvou technologií by tak komunitní energetika mohla pokrýt osminu celkové současné spotřeby elektřiny v Česku, uvedly organizace. Rozjezd komunitní energetiky byl dosud v Česku i kvůli chybějící legislativě zabrzděn.
Mezi komunity, které mohou komunitní energetiku využívat, patří například obce či bytové domy. "Prohlubující se energetická krize bohužel jen tak neskončí, a lidé to budou čím dál silněji pociťovat na svých peněženkách. Pro mnoho z nich, především pro vlastníky domů a bytů, může zapojení do komunitních energetických projektů s důrazem na obnovitelné zdroje představovat účinnou kompenzaci těchto nákladů," uvedl spolupracovník Centra pro dopravu a energetiku Tomáš Jungwirth.
Pro rozvoj komunitní energetiky budou klíčové systémové změny, které je třeba prosadit co nejdříve. Jde například o nový energetický zákon a další právní předpisy, ale také o dotace - z evropských fondů budou pro komunitní energetiku k dispozici desítky miliard korun.
"Česko zaspalo a záměrně si nechalo v rámci rozvoje obnovitelných zdrojů energie ujet vlak. V případě komunitní energetiky však stále můžeme Západ dohnat. Poptávka ze strany obcí je značná a roste. Iniciativy se chápou i jednotlivci, spolky či místní akční skupiny. Aby bylo možné naplno využít domácí potenciál, je třeba odstranit legislativní překážky," uvedl energetický expert Hnutí Duha Tomáš Jagoš.
Podle obchodního ředitele energetické skupiny UCED a odborníka na novou energetiku Václava Skoblíka je systém již dobře rozběhnutý v západoevropských státech, včetně sousedního Německa či Rakouska. "V Česku jsme zatím trochu pozadu. Trend brzdí zejména absence detailní legislativní úpravy a v řadě případů i neochota veřejnosti k tvorbě společenských družstev," uvedl Skoblík.
Existuje podle něj i celá řada negativ. Například při aplikaci komunální energetiky v bytových domech je častou otázkou klíč, kterým se vyrobená elektřina dělí mezi jednotlivé bytové jednotky. Bytová jednotka s větší spotřebou elektřiny je výrazně zvýhodněna na úkor bytové jednotky se spotřebo malou, zatímco investice do výstavby fotovoltaické elektrárny je společná, obvykle hrazená z bytového fondu, dodal.
V Česku je nyní podle dat organizací 160 obcí, které mají vlastní obnovitelní zdroj energie (OZE). Z toho 130 obcí má obnovitelný zdroj pro elektřinu, 116 z nich má fotovoltaickou elektrárnu. První projekty podobné komunitní energetice v Česku již vznikají, organizace uvádějí například Brno, které provozuje autobusy na BioCNG, obec Mikolajice na Opavsku spaluje biomasu a má vlastní fotovoltaickou elektrárnu.
Například v Praze vzniká Pražské společenství obnovitelné energie, organizace má za cíl podporovat a rozvíjet komunitní energetiku na území hlavního města. V Praze se budou postupně budovat především fotovoltaické elektrárny, jimi vyráběná energie bude přednostně využívána při krytí energetických potřeb městských budov i pražských domácností.*
-čtk-
