Globální transformace energetického sektoru podle studie pokračuje rychleji než rozvoj nových těžebních projektů. Problém je teď vážnější kvůli nedávným snahám EU snížit svou energetickou závislost na Rusku. Největší problémy by do roku 2035 mohly být u mědi, kobaltu, lithia, niklu a vzácných zemin.
Závazek EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2050 téměř na nulu bude vyžadovat velké množství kovů a minerálů k výrobě elektrických aut a větrných turbín. Podle studie bude EU do roku 2050 potřebovat 35krát více lithia a sedmkrát až 26krát více kovů vzácných zemin, které se používají v bateriích pro elektromobily a v motorech.
"Evropa se musí urychleně rozhodnout, jak překlene hrozící nedostatek dodávek primárních kovů," uvedla hlavní autorka studie Liesbet Grégoirová.
Produkce kovů v Číně a v Indii závislá na uhlí bude dominovat růstu globálních rafinačních kapacit u kovů nutných pro baterie a u kovů vzácných zemin. Evropa je také závislá na Rusku v dodávkách kovů, jako je hliník, nikl a měď, poznamenala agentura Reuters.
Recyklace pomůže zmírnit nedostatek, ale až od roku 2040, kdy bude dost materiálu z ojetých aut a dalších zastaralých zařízení, jako jsou větrné turbíny, uvádí studie. Do roku 2050 by tak 40 až 75 procent kovů nutných pro čistou energii v Evropě mohlo pocházet z recyklace, pokud se bude v Evropě nyní intenzivně investovat.
Evropské sdružení producentů kovů Eurometaux je zastřešujícím sdružením producentů neželezných kovů a firem zaměřených na recyklaci těchto kovů v Evropě.*
-čtk-
