| PRO | PROTI |
| ☞ Nápojáři získají zálohovým systémem kvalitní surovinu pro výrobu recyklovaného PET potravinářské kvality. Evropská legislativa od roku 2025 vyžaduje využití 25 % recyklátu v každé PET lahvi. V roce 2030 to bude 35procentní podíl. Na zavedení záloh výrobci tlačí i proto, aby si zajistili dostatek suroviny pro výrobu rPET, kterého je již nyní na trhu nedostatek. | ☞ PET lahve představují jen pětinu všech plastových odpadů a tvoří podle odhadu EKO-KOM jen zhruba 1 % domovního odpadu. Zálohy se tedy zaměřují na malé množství odpadů. |
| ☞ PET lahve ze žlutých kontejnerů jsou znečištěné, takže nemohou splnit přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami. Zálohované lahve mají šanci být čistší. | ☞ PET lahve a plechovky jsou nyní definovány jako odpad. Obchody, které by je chtěly vybírat, by musely mít oprávnění k nakládání s odpady, nebo je třeba zásadně změnit legislativu. |
| ☞ V Česku není výrobce PET lahví procesem bottle-to-bottle. Pro výrobu lahví s obsahem rPET se nyní dováží materiál ze zahraničí. | ☞ Náklady na provoz zálohového systému se odhadují na 4–5 mld. Kč za rok, vynaložené peníze se však „postarají“ jen o malý zlomek odpadů. Roční provozní náklady intenzifikačních opatření (třídění dům od domu, PAYT, dotřiďování SKO, ekomodulace) pro zvýšení separace PET a plechovek odhaduje EKO-KOM na 1,4–1,8 mld. Kč. |
| ☞ Potřeba kvalitního vytříděného PET + zavádění ekomodulace zvyšuje tlak na výrobce, aby nepoužívali špatně recyklovatelné varianty obalů (výrazné barvy, potažení fólií). | ☞ Studii podporující zálohování financovala společnost Karlovarské minerální vody, která chce zálohy zavést. |
| ☞ Dík zvýšenému zájmů výrobků a plničů o rPET stoupá cena recyklátů, což zvyšuje zájem o recyklaci PET. | ☞ Zálohování by znamenalo vybudovat další paralelní systém k již funkčnímu systému třídění a zcela změnit dvacet let prováděné informování veřejnosti o třídění odpadů. To může vyvolat u spotřebitelů zmatek a snížení motivace třídit zbylé druhy plastových odpadů. Bude rovněž nutné vybudovat kompletní sběrný a dotřiďovací systém. |
| ☞ Sběr odhozených PET lahví představuje finanční přínos, byť malý, ale pro nízkopříjmové občany může být významný. | ☞ Zálohování přinese velké změny zákazníkům: nutnost shromažďovat nepoškozené lahve, vyhledání obchodníka s dostupným sběrným automatem (v ČR jich má být jen zhruba 700). Menší obchody jsou diskriminovány (nedostatek prostoru, nemohou financovat sběrný automat) ve prospěch supermarketů. Při dopravě PET lahví do recyklačního závodu budou kamiony vozit vzduch. |
| ☞ Díky medializaci problému s recyklací určité procento lidí nebude kupovat PET lahve vůbec. | ☞ Až 70 % výnosů dotřiďovacích linek je realizováno prodejem vytříděných PET lahví. Tento prodej tedy pomáhá financovat materiály s vyššími náklady na dotřídění a recyklaci (fólie, tvrdé plasty, kartony). Vyčleněním hodnotného PET lze očekávat nedostatek finančních prostředků pro separaci, recyklaci či odstranění ostatních plastů. |
| ☞ Díky tomu, že staré PET lahve půjdou jen na výrobu nových, bude ČR lépe plnit unijní recyklační cíle. | ☞ Zavedením záloh lze očekávat významně negativní ekonomický dopad na dotřiďovací linky, zpracovatelská zařízení a svozové firmy. Oslabení systému třídění odpadů, budovaného 20 let, v němž ČR dosahuje mezinárodně skvělých výsledků. |
| ☞ Plošné zálohování PET lahví sníží objem plastových odpadů v přírodě. | ☞ PET lahve tvoří jen zlomek odpadů v přírodě. Největší podíl připadá například na nedopalky cigaret. Zavedení záloh tedy littering nevyřeší.* |
Jarmila Šťastná
