Loni bylo na českém trhu již druhým rokem k dostání bioLPG, které se získává z obnovitelných zdrojů. Na čerpacích stanicích zásobovaných společností Primagas se ve formě autoplynu spotřebovalo 45 tun biopropanu. Podle studie asociace Liquid Gas Europe by mohlo bioLPG v roce 2050 zcela nahradit klasické LPG produkované z fosilních zdrojů. Přední evropští distributoři LPG nicméně sázejí také na další pilíř ekologizace paliv. Tím je obnovitelný dimethylether (rDME), na něhož mohou s mírnou úpravou jezdit dieselová auta, ale je možné ho též přimíchávat do LPG.
Zkapalněný ropný plyn (LPG) je nejrozšířenějším alternativním motorovým palivem. I když výrazně přispívá ke zlepšování kvality místního ovzduší, stále jde o fosilní palivo, které se podílí na produkci CO2, byť v menší míře než benzín a nafta. Na český trh se však loni již druhým rokem dodávalo také bioLPG, které má v závislosti na zdrojích a technologii výroby až o 80 % nižší uhlíkovou stopu než jeho fosilní varianta.
BioLPG bylo v předchozích letech dodáváno výhradně z plnírny a distribučního centra společnosti Primagas v Horní Suché na Karvinsku, jež zásobuje přibližně šedesát čerpacích stanic na severní Moravě. „V loňském roce se v Česku spotřebovalo 45 tun biopropanu, který vznikl při výrobě HVO, jenž nahrazuje biopaliva první generace a ve stále větší míře se přimíchává do nafty. O rok dříve jsme na český trh dodali 33 tun propan-butanu vyprodukovaného ze zbytků jídla a cukrové řepy použitých primárně na výrobu bioethanolu,“ uvedl Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, a dodal, že stejně jako fosilní LPG, které se získává při rafinaci ropy nebo při těžbě zemního plynu, je tak i bioLPG vedlejším produktem. Současně očekává, že letošní dodávky bioLPG opět porostou. Již nyní je potvrzeno 50 tun, které zajistí nizozemský výrobce Neste.
Ročně se v Česku jen v autoplynu, který představuje více než polovinu celkové spotřeby LPG, prodají desítky tisíc tun LPG. Dosavadní dodávky bioLPG tak znamenají, že je v daném období na vybraných čerpacích stanicích k dostání LPG s podílem obnovitelných zdrojů většinou pouze v jednotkách procent. V některých evropských zemích, kam bylo bioLPG uvedeno na trh už v roce 2018, se však roční spotřeba pohybuje řádově již v desetitisících tun. Ohledně potenciálu produkce bioLPG v Česku je zatím ve schvalovací fázi výzkumný projekt. V sousedním Polsku však již výrobu HVO, a tedy i biopropanu, plánuje společnost PKN Orlen. Výrobní závod v Płocku by měl být uveden do provozu v roce 2024.
Podle studie „BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050“, kterou loni publikovala evropská asociace Liquid Gas Europe, lze budoucí poptávku, která by měla na evropském trhu činit v horizontu 30 let přibližně 8 až 12 milionů tun LPG ročně, zcela uspokojit díky bioLPG vyrobenému z evropských zdrojů.
Přední evropští dodavatelé LPG nicméně vzhledem k intenzivnímu tlaku na větší ekologičnost paliv zkoumají potenciál dalších alternativ. Loni například začala v Německu fungovat první čerpací stanice s takzvaným dimethyletherem z obnovitelných zdrojů (rDME). Jde o čisté a nízkouhlíkové palivo, které lze poměrně snadno získat ze široké škály zdrojů, včetně například biomasy nebo odpadů. Za předpokladu nenáročných technických úprav jím je možné nahradit naftu u dieselových automobilů. Zmíněná čerpací stanice tak poslouží automobilce Ford v rámci projektu na vývoj vozidel, jež budou moci místo nafty spalovat 100% dimethylether.
Vlastnosti rDME jsou však velmi podobné vlastnostem LPG, takže jej lze využít i jako příměs zkapalněného ropného plynu. „Obnovitelný dimethylether může tvořit 20 až 30 procent směsi s LPG. Jeho výroba je jednodušší a potenciální objem produkce vyšší než u bioLPG, přitom vykazuje podobnou uhlíkovou úsporu,“ vysvětluje Jiří Karlík s tím, že největší evropští dodavatelé LPG – SHV Energy (v ČR vlastní společnost Primagas) a UGI International (v ČR vlastní společnost Flaga) – loni za účelem urychlení vývoje a produkce rDME zahájili spolupráci formou joint venture.
Význam bioLPG potažmo rDME ale není jen v oblasti mobility. V souvislosti s nutnou výměnou nejstarších kotlů řada domácností zvažuje přechod na plyn. Podle údajů Českého statistického úřadu však není míra plynofikace všude dostatečná. Velký podíl obcí, kam není plyn zaveden, se nachází zejména ve Středočeském a Jihočeském kraji. „Jako alternativa zemního plynu se při odstávce starých kotlů a přechodu na modernější zdroj vytápění stále častěji využívá LPG. Za loňský rok evidujeme v souvislosti s odstávkou starých kotlů více než dvojnásobný nárůst poptávek po instalaci propanového zásobníku,“ doplňuje Jiří Karlík a odhaduje, že v Česku topí propanem celkově asi 10 tisíc domácností.*
-zr-
