Například jedno z nejznámějších center v Ostravě během prvního roku svého fungování prodalo více než 43 000 předmětů, které by jinak nejspíš skončily v odpadu. Z prodeje se podařilo utržit 831 000 korun, jež poputují na ekologické projekty ve městě. Centrum, které vsadilo na netradiční uspořádání předmětů podle barev, v říjnu získalo v soutěži Stavba roku cenu za mimořádný celospolečenský přínos.
„Máme za sebou úspěšné fungování ročního provozu reuse centra. Je jedinečné i svým zajímavým a originálním estetickým ztvárněním. Čerpali jsme zkušenosti z jiných měst v Evropě,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová (ANO). Centrum se v areálu městské společnosti OZO Ostrava otevřelo předloni v září. Sváží se do něj věci, které lidé nechávají v 11 ostravských sběrných dvorech nebo je po dohodě přivezou přímo do centra. Věci se tam vyčistí a připraví k dalšímu prodeji, cena nabízených předmětů se pohybuje od deseti do 200 korun, přičemž průměrný příspěvek za jeden předmět do veřejné sbírky je okolo 20 korun. Celý výtěžek z prodeje předmětů je určen na výsadbu zeleně ve městě.
„První lokalitou, kde se s výsadbou hrazenou z této veřejné sbírky začne, jsou zahrady ostravského centra pro osoby se zdravotním postižením Čtyřlístek,“ uvedla Šebestová. OZO totiž s klienty Čtyřlístku spolupracuje. Během léta v dílně re-use centra, která je k dispozici i veřejnosti, spolu se zaměstnanci OZO vyráběli vyvýšené záhony z vyřazených přepravních palet.
„Naše re-use centrum je jasným příkladem toho, že funkční předměty, o něž původní vlastníci nestojí, mohou ještě sloužit a dělat radost novým majitelům,“ uvedl jednatel OZO Karel Belda. V centru nejčastěji končí nádobí a knihy, ale zájemci v něm najdou například i sportovní potřeby, hračky nebo třeba dětské autosedačky. Centrum nepřijímá pouze čalouněné věci, oděvy a elektroniku. Nabídku centra využívají nejen lidé ekologicky zaměření, ale například i sociálně slabí nebo třeba provozovatelé bazarů, kteří v něm hledají zajímavé kousky do svých obchodů. Cestu si do něj kromě českých zákazníků našli také lidé z nedalekého Polska. Centrum je navíc i prostorem pro setkávání lidí, aktuálně chystá několik akcí.
Moderní člověk sice zná eko trendy a mnohdy se jimi i řídí, jenže nerad někam chodí a nedá z ruky mobil či notebook. Na to se připravili třeba v Hranicích na Přerovsku, kde si mohou lidé věci prohlédnout i rezervovat k odběru on-line. Nabídka zboží re-use centra je totiž dostupná přes aplikaci Econit od společnosti JRK, která umožňuje provozovateli fotografii zboží nahrát a označit, zda je k dispozici nebo již rezervované.
Podobně na moderní technologie vsadili pracovníci pražských re-use center, kteří darované předměty zhodnotí a pořídí fotografii věci, kterou nahrají do elektronické aplikace NevyhazujTo. Tam se nejdříve zobrazí zapojeným neziskovým organizacím, městské nábytkové bance, sociálním odborům města a dalším institucím, které se věnují sociálně slabým. Předměty, které nevyužijí tyto organizace, si mohou lidé následně rezervovat ve veřejně přístupné části aplikace a poté zdarma vyzvednout.
Kromě knih, nádobí a hrnců se do center pro opětovné využití věcí dostanou i méně obvyklé předměty, jako třeba paroží jelena čtrnácteráka. I to jsou předměty, které se objevují v krnovském re-use centru, odkud si lidé mohou věci odnášet zdarma.
Centrum ve městě funguje od loňského srpna v pronajatých prostorách bývalé výkupny druhotných surovin ve Vaškově ulici. Původně město uzavřelo smlouvu o pronájmu prostor do konce loňského roku, protože se však nová služba osvědčila, prodloužilo ji i na celý letošek. „Centrum denně navštíví až 20 osob a zájem tak splnil naše očekávání. S majitelem pozemku proto jednáme i o možném odkupu areálu. Pokud by došlo k dohodě, rádi bychom prostory zrekonstruovali,“ řekla Pavla Hájková z oddělení komunálních služeb.
Nejvíc podle ní lidé do centra přinášejí knihy, které obsluha vyskládá do volných polic skříní, kde si je zájemci mohou prohlédnout. Někteří si je půjčí a po přečtení zase vrátí. „Po knihách je největší zájem o porcelán i hrníčky a skleničky všeho druhu. Objevují se i sportovní potřeby, které si poměrně rychle najdou nového majitele, stejně jako nábytek. Lidé se také často ptají na kuchyňské nádobí, jako jsou hrnce nebo pánve,“ uvedla Hájková. Zatím nejkurióznějším předmětem bylo podle ní paroží jelena čtrnácteráka. I to ale do dvou dnů našlo nového majitele.
„Občas se stane, že lidé si nějakou věc odnesou, ale za pár dní ji vrátí s tím, že si to rozmysleli. Takový postup je v pořádku. My jsme rádi, že věci nekončí v kontejneru,“ dodala Hájková.
Drtivá většina center nepřijímá z bezpečnostních důvodů elektroniku. Výjimkou je však mělnické centrum, které otevřelo v listopadu v Plavební ulici. Město chce po vyřízení administrativních náležitostí začít od lidí odebírat právě i tento problematický druh věcí.
To ale neznamená, že vysloužilé elektro nemůže dostat šanci na nový život, upozorňuje kolektivní systém REMA, který zabezpečuje zpětný odběr a recyklaci elektrických a elektronických zařízení. Je však třeba vyřešit otázku bezpečnosti takového zařízení, nebo hledat jeho novou formu, kterou může elektroodpad dostávat prostřednictvím upcyklace. Například jako dekorace, šperky či nábytek. Právě nábytek z odpadních materiálů pocházejících z elektroniky bude k vidění na výstavě například v ostravském re-use centru. „Jedná se o kavárenský set stolku a taburetů k sezení vytvořený z bubnů vyhozených praček. S výrobou nábytku nám pomohli mimo jiné zaměstnanci sociálního podniku Envira, který je součástí střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr. Zatím máme vyrobeny dva sety a na třetím se pracuje. Každý kousek námi vytvořeného nábytku je jiný, hrajeme si s barvami bubnů, využíváme jejich struktury,“ uvedla Zdenka Kladníčková, manažerka projektu Trash Made, který navrhuje a vyrábí designové šperky, módní doplňky i bytové dekorace z materiálů získaných recyklací elektroodpadu.
To potvrzuje i sběrné středisko odpadů v brněnských Žabovřeskách, které se otevřelo loni v květnu a je s manipulační plochou 1600 metrů čtverečních, 19 kontejnery a ReUse a ReNab centrem největším v Brně. Náklady na středisko v Sochorově ulici přesáhly osm milionů korun, 85 % pokryla dotace. Ročně by mělo vytřídit téměř 1000 tun nepotřebného odpadu.
Sběrné středisko nahrazuje předchozí v téže ulici, které bylo už od počátku koncipováno jako provizorní. Stavební práce začaly už předloni v srpnu. Pracovníci místo zbavili náletových dřevin, rekultivovali jej a zpevnili. Odpadová společnost SAKO nechala v bezprostředním okolí vysadit 34 stromů, zejména javory, duby, lípy a jilmy. Oplocení sběrného střediska obrostou popínavé rostliny.
Do nového střediska mohou obyvatelé odevzdat odpad bezplatně. Připraveno je 19 míst pro sběr odpadu, z toho devět velkoobjemových kontejnerů. Jsou tam kontejnery na sklo včetně tabulového, kontejnery na PET, kartony a hliníkové nápojové obaly, na papír, kov a objemný odpad, na bioodpad ze zahrádek i nebezpečný odpad. Středisko slouží také pro zpětný odběr elektrozařízení, pneumatik a použitého kuchyňského oleje. Jako sedmé v Brně je tam také centrum ReUse a ReNab, do nichž je možné přinést funkční zařízení a vybavení domácností, které ještě může někomu posloužit.*
-sol-
