Velké světové společnosti vyrábějící spotřební zboží se ocitly pod velkým tlakem veřejnosti, která chce vidět zelená řešení. Předhánějí se proto v ohlašování svých environmentálních cílů, především nahrazování panenských pryskyřic v obalech s recyklovanými surovinami. Ostatně tím jdou naproti evropské legislativě, která požaduje, aby v roce 2025 obsahovaly plastové nápojové obaly minimálně 25 % recyklátu a v roce 2030 to bylo nejméně 30 % recyklátu.
Závazky jsou někdy ve shodě s legislativou, někdy jsou velmi ambiciózní. Coca-Cola chce do roku 2030 ve všech svých obalech, včetně plechovek, dosáhnout 50% obsahu recyklátu. Vzhledem k tomu, že vyrábí ročně 112 miliard plastových lahví, bude to nemalý úkol. A bude muset zrychlit, protože v roce 2020 měla v obalech pouze 22 % recyklátu, a u hlavního polymeru používaného v nápojových lahvích, polyethylentereftalátu (PET), to bylo pouhých 11,5 %.
Výrobce kosmetiky Colgate-Palmolive chce mít v roce 2025 v obalech jednu čtvrtinu recyklovaného plastu a využití panenského plastu by se mělo v porovnáním s rokem 2019 snížit na třetinu (vysoce čistý polymer s potravinářskou kvalitou se používá i u kosmetických výrobků).
Společnost Danone chce do roku 2025 ve všech obalech nahradit čtvrtinu surovin recyklátem a mít až 50 % recyklátu v lahvích na vodu. V roce 2020 bylo přitom v lahvích na vodu využíváno jen 20 % recyklátu. Ještě větší práce čeká společnost Nestlé, která ohlásila cíl mít v roce 2025 ve všech obalech polovinu recyklátu, ale v roce 2020 použili ve všech obalech pouze 4,2 % recyklátu. Pokud chtějí tyto globální firmy dostát svým závazkům, musí postupovat rychle a bude potřeba opravdu hodně PET recyklátu v kvalitě food-grade.
Je otázkou, zda jsou současné systémy separace a recyklace plastů schopny této poptávce vyhovět. Situace je velmi rozdílná v různých částech světa. V Evropě podle Eurostatu dosáhla míra recyklace plastových obalů v roce 2019 hodnoty 41 %. V Česku se podle EKO-KOMu v loňském roce recyklovalo 70 % plastových obalů. V USA už zdaleka není situace tak dobrá. Podle agentury EPA zde dosahuje recyklace plastů pouze 10 %. V některých státech, kde je zaveden zálohový systém, se sběry některých typů obalů dostávají k sedmdesáti procentům, v jiných státech (Alabama), kde není zavedena ani základní separace, je to méně než 10 %. V jiných částech světa s vyšší lidnatostí a nerozvinutou infrastrukturou je pak situace ještě horší. Není proto divu, že za první podmínku většího využití recyklátů v obalech je obvykle uváděna lepší separace plastových obalů přímo u konečných spotřebitelů. Tento trend je v Evropě díky nové legislativě velmi silný, nicméně by bylo dobré, kdyby stejné úsilí vyvíjeli i další globální lídři.
Jako první krok k nastaveným cílům firmy obvykle hlasitě ohlašují výrobek s vysokým podílem recyklátu v obalu. U Coca-Coly to bylo v roce 2021 uvedení lahve ze 100% recyklátu na trh USA, PepsiCo je zavádí v Evropě. Colgate-Palmolive uvedla na trh stoprocentně recyklovaný obal pro Palmolive Ultra dish soap, Unilever obal na majonézu Hellmann’s . Vesměs však jde o jeden nebo několik málo výrobků používaných jako „zelená vlajková loď“, za nimiž je nutné vidět miliardy obalů, vyráběných z panenských plastů.
Podle studie společnosti As You Sow (Jak jsi zasel…), která sleduje velké korporace v oblasti jejich environmentálního působení, se velké sliby v oblasti recyklace objevují řadu let. Například Coca-Cola si stanovila na začátku devadesátých let cíl 25 % recyklovaného obsahu v obalech, ale v roce 1994 jej opustila. Znovu v roce 2011 představila cíl začlenit 25 % recyklovaného nebo obnovitelného obsahu do roku 2015, ale dosáhla pouze 12,4 %. Společnost PepsiCo měla do roku 2018 cíl 50 % recyklovaného obsahu ve svých obalech, který tiše opustila a později ohlásila cíl 25 % recyklovaného obsahu do roku 2025. Tyto dřívější závazky však firmy přijímaly v době, kdy ještě plast neměl tak špatnou pověst, jako nyní. Spíše se jednalo o reakci na jeho spalování bez dalšího využití. Otázkou je, do jaké míry byly reálné vzhledem k tomu, že pro recyklaci ještě nebyly vytvořeny technické podmínky, ať jde o separační systémy nebo technologie recyklace.
Za několik let se také změnila atmosféra na trhu. „V roce 2014 nebo 2015 jsme mezi společnostmi produkujícími spotřební zboží nemohli získat partnery. Dnes už je znám všechny," uvedl pro web cen.acs.org Scott Saunders ze společnosti KW, předního amerického recyklátora plastů.
Aby si zajistily solidní zdroje recyklátu, který budou nepochybně potřebovat, navazují velké společnosti spolupráci s recyklátory a dalšími účastníky recyklačního řetězce. Ostatně v našich podmínkách je iniciativa Karlovarských minerálních vod na zavedení záloh zřejmě také vedena snahou zajistit si dostatek kvalitních čistých PET lahví od potravin.
Mocný americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) požaduje, aby recyklátoři prokázali, že do procesu recyklace vstupují pouze obaly, které byly obaly na potraviny. Doporučuje také, aby recyklátoři podrobili své provozy testům na obsah kontaminantů. Cílem je udržet hladiny reziduí pod 200–300 µg/kg.
Nutnost dobrého dotřídění, sledování znečišťujících látek a složitější technologie ženou cenu food-grade recyklátu nahoru, takže mnohde přesahuje cenu panenské suroviny. Přesto jsou společnosti ochotny ho nakupovat, protože potřebují splnit své environmentální závazky. Je to trochu absurdní. Masivní příliv peněz od velkých firem však může nastartovat ten velký obrat v recyklaci plastů, který potřebujeme.
Recyklátoři plastů jsou na rychle se měnícím trhu vystaveni zcela novým úkolům. Chceme-li hovořit o oběhovém hospodářství, měly by však změny proběhnout i na začátku samotného řetězce – u výrobců a plničů. Firmy vyrábějící spotřební zboží si musí rychle uvědomit, že v cirkulární ekonomice jsou svými vlastními dodavateli surovin na obaly. Pokud firma používá na nápoje silně barvené obaly, metalizované vrstvy nebo obecně nevhodné materiály, de facto kontaminuje odpadový tok, určený k recyklaci na potravinářské obaly. Zohlednění budoucí recyklace se designéři zatím věnovali jen okrajově, nyní je čas, aby to bylo jedno z hlavních kritérií nových obalů.
Na trhu se již dnes objevují výrobky, které jsou na tuto situaci uzpůsobeny. PepsiCo v Evropě opouští zelený odstín svých 7Up lahví. Danone prodává svou vodu Evian ve Francii bez jakéhokoli etiket. U některých obalů je to například změna materiálu Společnost Keurig Dr Pepper převedla své kávové kapsle ze styrenových pryskyřic na polypropylen, který je lépe detekovatelný v automatických dotřiďovací linkách.
Více kvalitního recyklátu by také mohly poskytnout nové technologie zpracování odpadních plastů, které umožňují lepší dočištění suroviny. Mezi ně patří chemická recyklace, pyrolýza nebo rozpouštědlové systémy, používané pro recyklaci polypropylenu. Odborníci je však vidí spíše jako doplněk systému, vhodný pro různorodé a kontaminované směsi. Dotřídění a zpracování potravinářských obalů pro recyklaci zpět na potravinářské obaly však zřejmě zůstane doménou moderních mechanických dotřiďovacích linek. Podmínkou úspěchu jsou však kvalitně fungující separační systémy, zachycující maximum odpadních obalů od spotřebitelů.*
Coca-Cola
Colgate-Palmolive
Danone
Nestle
PepsiCo
Procter & Gamble
Unilever
Jarmila Šťastná
