V Rakousku obnovitelné zdroje v roce 2020 pokrývaly spotřebu elektřiny ze 78 procent. Nad hranicí 70 procent bylo vedle Rakouska v EU pouze Švédsko. V České republice činil podíl obnovitelných zdrojů 15 procent. Nižší podíl v rámci EU vykázaly pouze Lucembursko, Maďarsko, Kypr a Malta.
"Česká republika ztratila celých deset let rozvoje OZE kvůli pachuti a rozčarování z nezvládnutého solárního boomu v roce 2010. Finanční následky si neseme dodnes a dodnes jsou zneužívány proti OZE, přestože situace na energetickém trhu je už zcela jiná. Problémem je i tradiční odpor českých municipalit proti větrníkům. V tom se velmi lišíme například od Rakouska, které jako pevninský stát využívá energii větru mnohem intenzivněji," řekl analytik ENA Jiří Gavor.
Česká republika může jen těžko podle Gavora konkurovat Rakousku a Švédsku ve využití jejich obrovského potenciálu vodní energie i větrníkům v přímořských státech. "Nicméně i s našimi přírodními omezeními lze udělat na poli OZE mnohem více. Snad nový vládní program přinese patřičné podmínky pro rychlejší rozvoj," uvedl Gavor.
Podle dat na webu českého ministerstva průmyslu a obchodu činil podíl obnovitelné energie na spotřebě elektřiny v Česku ke konci listopadu loňského roku 17,3 procenta. Na spotřebě elektřiny se obnovitelné zdroje podílely ze 14,8 procenta, na spotřebě v dopravě z 9,4 procenta a na vytápění a chlazení z 23,5 procenta.
Více než z poloviny pokrývaly spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů kromě Rakouska a Švédska také Dánsko, Portugalsko, Chorvatsko a Lotyšsko. V Německu činil podíl obnovitelných zdrojů 45 procent, na Slovensku 23 procent a v Polsku 16 procent.
Elektřina z obnovitelných zdrojů v EU předloni pocházela ze 36 procent z větrných elektráren. Podíl vodních elektráren na pokrytí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů činil 33 procent a podíl solárních elektráren 14 procent. Zbytek připadal na biopaliva a další obnovitelné zdroje.*
-čtk-
