Solární energetika se stává významným evropským zaměstnavatelem

V roce 2016 vytvářel sektor solární energetiky v celé Evropě 81 tisíc přímých a nepřímých pracovních míst. V roce 2020 už to bylo 357 tisíc a v roce 2025, kdy by se současný instalovaný výkon evropských fotovoltaických elektráren měl zdvojnásobit na více než 40 GW, by počet pracovních příležitostí spojených s tímto segmentem měl překročit 584 tisíc. A pokud se budou dařit současné plány budování evropské uhlíkově neutrální energetiky, za deset let by v solárním byznysu mělo v Evropě pracovat asi 1,1 milionu lidí. V České republice, kde ještě v roce 2015 pracovalo v tomto oboru sotva tři sta lidí, by v roce 2030 měla podle loňské studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vytvářet solární energetika až 12 tisíc pracovních míst.

V roce 2020 zaměstnávaly podle zprávy sdružení SolarPower Europe nejvíce lidí v tomto oboru, přes 91 tisíc, poněkud překvapivě firmy působící v Polsku. Následovaly společnosti v Německu (79 tisíc pracovních míst), Španělsku (40 tisíc), Nizozemsku (27 tisíc) a Řecku (25 tisíc). Jedním z faktorů, proč je Polsko nejen největším evropským zaměstnavatelem, ale s instalovaným výkonem 2,4 GW i čtvrtým největším fotovoltaickým trhem v regionu, je skutečnost, že většinou instaluje menší domácí systémy na střechách, jejichž spuštění obvykle vyžaduje více pracovníků. Polsko je také jako jediná východoevropská země v sedmičce států s největším podílem předpokládaného růstu obnovitelných zdrojů a na zavádění obnovitelných technologií ve výrobě elektřiny, v dopravě a tepelném hospodářství již získalo nebo má požádáno o evropské granty a půjčky v hodnotě 3,7 miliardy EUR. Polský růst zaměstnanosti v solární energetice by se však měl v příštích letech zpomalit a na první místo by se podle SolarPower Europe mělo do roku 2025 dostat Rumunsko.

Optimismus pokračování fotovoltaického boomu však poněkud brzdí nejnovější studie poradenské společnosti Rystad Energy. Podle ní by prudce rostoucí náklady způsobené růstem cen surovin a omezeními dodavatelského řetězce, mohly v roce 2022 zpozdit nebo dokonce zastavit výstavbu více než poloviny nových fotovoltaických elektráren nejen v Evropě, ale v celém světě, kde by podle některých prognóz mělo v letošním roce vzniknout až 90 GW nové solární kapacity. Podle Rystad Energy je ohroženo až 56 % těchto projektů protože náklady na fotovoltaické moduly během druhé poloviny loňského roku vzrostly o téměř 50 %. Důvodem je růst cen surovin jako jsou stříbro, měď a hliník, ale i skla a polysilikonu, jehož cena vzrostla od července roku 2020 až o 300 %. Analytici přitom neočekávají, že by se situace během příštích 12 měsíců nějak výrazně změnila, což znamená, že investoři a provozovatelé fotovoltaických elektráren se budou muset rozhodnout, zda pozdrží realizace nových zdrojů, sníží své marže, nebo zvýší ceny za vyrobenou elektřinu.

Podle SolarPower Europe je však solární energie stále levným a univerzálním zdrojem energie, Analýzy totiž ukázaly, že domácnosti se solárními zařízeními šetří během současné cenové krize na energetickém trhu až 60 % svých měsíčních účtů za elektřinu.*

-hs-