Poprvé od uzavření pařížské klimatické smlouvy v roce 2015 získaly banky na poplatcích za zprostředkování prodeje takzvaných zelených dluhopisů a úvěrů více než za pomoc společnostem zaměřeným na fosilní paliva při získávání peněz na dluhových trzích. Vyplývá to z výpočtu agentury Bloomberg.
Rozdíl však byl jen těsný. Výnosy bank ze zeleného dluhu dosáhly odhadem 3,4 miliardy USD (73,8 miliardy Kč), zatímco v případě dluhu ropných, plynárenských a uhelných společností činily 3,3 miliardy USD. V roce 2020 činily výnosy ze zelených dluhopisů 1,9 miliardy USD a z fosilních 3,7 miliardy USD.
Podle Bloombergu je ale nyní otázkou, zda mají banky skutečně zájem pomáhat společnostem a vládám při přechodu na čisté technologie a energetickou účinnost, nebo zda jen využívají situace na trhu, která jim umožňuje dobré výdělky.
Nejvýznamnějším zprostředkovatelem dluhových transakcí pro firmy produkující fosilní paliva loni zůstala americká investiční banka JPMorgan. Ze své spolupráce s tímto sektorem získala na poplatcích 226 milionů USD. V případě výše poplatků ze zelených dluhopisů byla JPMorgan druhá s výnosy 159,2 milionu USD. Těsně ji předstihla francouzská BNP Paribas, která získala na poplatcích 159,6 milionu USD.
Analytici BloombergNEF očekávají, že růst udržitelného financování v letošním roce zrychlí. Předpovídají, že objem vydaného dluhu označovaného jako zelený nebo zaměřený na ESG letos vystoupí na 2,5 bilionu USD z loňských téměř 1,5 bilionu USD. Jako ESG se označují cenné papíry vydané se zřetelem na ochranu životního prostředí a sociální spravedlnost. Patří mezi ně tedy zelené dluhopisy a půjčky, dluhopisy udržitelnosti, půjčky a dluhopisy vázané na udržitelnost nebo sociální dluhopisy.
Obecně panuje shoda, že trh s dluhopisy označovanými jako zelené poroste. Otázkou však je, zda banky jako JPMorgan začnou rychleji omezovat financování fosilních paliv. Banky totiž zdůrazňují, že odvětví fosilních paliv potřebuje za jakéhokoliv přechodného období trvalou podporu, dodal Bloomberg.
Studie, kterou minulý týden zveřejnily organizace Sierra Club a Centrum pro americký pokrok, uvádí, že osm největších amerických bank a deset největších správců aktiv dohromady podle odhadů financují dvě miliardy tun emisí oxidu uhličitého. Studie vychází ze zveřejněných údajů z konce roku 2020. Kdyby firmy zahrnuté do tohoto výzkumu tvořily stát, měly by páté největší emise na světě a byly by mezi Ruskem a Indonésií.
-čtk-*