"Strategický rámec se soustředí zejména na výrobky – fáze jejich návrhu, výroby, spotřeby a ukončení životnosti, a také na horizontální opatření, která se dotýkají životního cyklu výrobku. Jde především o oblast výzkumu, inovací a digitalizace, ale také vzdělávání a znalostí, stejně jako používání nástrojů hospodářské politiky," řekl ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák s tím, že resort bude připravovat akční plány pro jednotlivá období. První z nich bude na období 2022–2027.
Priority a opatření
Cirkulární Česko se zaměřuje se na 10 oblastí – Produkty a design, Spotřeba a spotřebitelé, Odpadové hospodářství, Průmysl, suroviny, stavebnictví, energetika, Bioekonomika a potraviny, Cirkulární města a infrastruktura, Voda, Výzkum, vývoj a inovace, Vzdělávání a znalosti a Ekonomické nástroje – v nich pak stanovuje cíle, zásady a opatření. Cirkulární Česko si klade za cíl udržet hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů tak dlouho v ekonomickém cyklu, jak je to jen možné, a vrátit je do výrobního cyklu na konci jejich používání, přičemž se minimalizuje tvorba odpadu. Snahou strategie je především omezovat samotný vznik odpadů, zkvalitňovat odpadové hospodářství důrazem na recyklaci (podporou recyklačních technologií) a opětovné použití, zlepšením zejména v oblasti bioodpadu, textilního, stavebního a potravinového odpadu, obalů a dosloužilé elektroniky. Pro průmysl, stavebnictví a energetiku je prioritou využívat druhotné suroviny. Stát ve veřejných zakázkách podpoří ty podniky, které používají výrobky s obsahem druhotných surovin a recyklátů. V oblasti produktu a designu by firmy měly zavádět v maximální možné míře nové výrobní metody využívající nejmodernější technologie k cirkulárnímu cyklu produktů jako např. využívání druhotných recyklovaných materiálů a předcházení vzniku odpadu při výrobě. U bioekonomiky a potravin půjde o snížení množství potravinových obalů a zefektivnění práce s bioodpadem, např. kompostováním biologicky rozložitelných odpadů. V oblasti spotřeby by měly být výrobky opětovně využívány a dostávat tak „druhý“ život. Omezit by se mělo využívání jednorázových výrobků. Největší změna čeká v oblasti chování výrobců a zákazníků, aby se více využívaly v minulosti použité materiály či výrobky a zákazník informovaně volil, jak s nimi naloží, až doslouží. Cirkulárním městům a jejich infrastruktuře pomůžou moderní technologie a maximální využívání druhotných surovin. U ochrany vody klade Cirkulární Česko důraz na maximální možnou úsporu vody zejména její maximální recyklací udržitelným hospodařením a zadržováním vody v krajině. Stát bude mj. podporovat projekty znovuvyužití a recyklace odpadní vody v průmyslu či výzkum nových technologií pro nakládání s odpadními vodami. Věda a výzkum bude i finančně motivovat projekty zabývající se cirkulární ekonomikou jako např. zřízení specializovaného inovačního fondu pro oběhové hospodářství, který by nabízel granty, nebo zavedení inovačních voucherů pro technologie zaměřené na oběhové hospodářství. Vzdělávání v oblasti cirkulární ekonomiky poběží na všech úrovních, od těch nejnižších stupňů.
Finanční podpora
Cirkulární Česko 2040 a část investic s ním spojených je přímo součástí Národního plánu obnovy (NPO), z něj bude podpořeno celkovou částkou ve výši cca 2,4 miliard korun. Dotace půjdou na budování recyklační infrastruktury v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Například na zapravování kompostu, vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů, do zemědělské půdy. Investice přispějí k přechodu na cirkulární hospodářství, vedoucí směrem ke klimatické neutralitě a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Kromě toho bude z NPO dotováno budování odpadové energetické infrastruktury pro nakládání s vybranými druhy odpadů. Investice poplynou na podporu energetického zpracování nerecyklovatelných nebezpečných zdravotnických a infekčních odpadů. Částka až 7,1 miliardy korun bude v následujících šesti letech připravena v OPŽP 2021–2027 pro podporu komplexních či kombinovaných „odpadových“ projektů. Efektivnější nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku umožní společná výstavba sběrných dvorů a reuse center pro opětovné použití výrobků, pokračující podpora kompostérů pro předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů, ale i budování moderní sítě potravinových bank, podpora opakovaně využitelných obalů a nádobí, důraz na zelené veřejné zakázky. Velká pozornost OPŽP se zaměří na pečlivé zvýšení efektivity třídění složek odpadu k následnému využití.
Monitoring
Monitorovací zprávu o naplňování strategií Cirkulárního Česka připraví MŽP každé tři roky, každých šest let pak dojde k vyhodnocení akčních plánů. První takové vyhodnocení je plánováno na rok 2028. Konečná zpráva o naplnění strategie jako celku bude představena v roce 2041. Na tvorbě Strategického rámce se kromě Ministerstva životního prostředí rovněž podílela řada ministerstev, státních i nestátních subjektů prostřednictvím široké pracovní skupiny. Příprava Strategického rámce byla financována z Programu na podporu strukturálních reforem Evropské unie (SRSP), v rámci kterého byla významně do přípravy Strategického rámce zapojena Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).*
-red-
