Do roku 2030 se podle CZ Biom očekává, že 150 až 200 bioplynových stanic bude z bioplynu vyrábět zhruba 500 milionů metrů krychlových biometanu ročně. To odpovídá víc než čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v domácnostech ČR. "Biometan je plnohodnotná, obnovitelná náhrada zemního plynu. Může být uplatněn všude, kde se používá zemní plyn, včetně dopravy, kde ve stlačené (bioCNG) nebo zkapalněné (bioLNG) formě pomůže snížit emise. Jde o první pokročilé biopalivo, které je masově dostupné již dnes," uvedlo sdružení.
Vyrobený biometan lze s fosilním zemním plynem míchat, či distribuovat prostřednictvím plynárenské soustavy k dalšímu využití nebo po stlačení přímo plnit do vozidel na CNG. Biometan je navíc obnovitelný zdroj, který se vyrábí například z domácích bioodpadů nebo zemědělské produkce. V Česku jsou podle sdružení pro využití biometanu téměř ideální podmínky, a to rozsáhlá síť existujících bioplynových stanic v blízkosti plynárenského potrubí, možnost okamžitě využívat současnou plynárenskou infrastrukturu a v neposlední řadě poptávka státu i veřejnosti po snižování emisí skleníkových plynů a škodlivin v dopravě nebo v teplárenství.
"Přísnější odpadová legislativa a zákaz skládkování bioodpadů koncem desetiletí postupně otevřou cestu k produkci bioplynu z rozložitelných odpadů. Další příležitostí jsou cíleně pěstované energetické plodiny, které mohou pomoci k oživení venkova, zlepšení kvality orné půdy a vytvoření nových pracovních míst ve venkovských regionech," řekl předseda asociace CZ Biom Jan Habart.
V roce 2020 bylo v Evropě podle CZ Biom 720 biometanových zařízení. Nejvíce jich je v Německu, ve Francii a Spojeném království. V Česku je 418 bioplynových stanic, které nyní primárně vyrábí elektřinu a teplo, ročně vyrobí zhruba čtyři procenta z veškeré vyrobené elektřiny v ČR. Do roku 2030 lze podle sdružení uvažovat o 862 milionech metrů krychlových biometanu, které mohou ročně vyrobit české bioplynové stanice.
K výrobě bioplynu se v Česku nejčastěji používají hnůj, kejda skotu a prasat, které tvoří 46 %, následuje kukuřice ve formě siláže, představuje zhruba 31 % všech vstupních surovin. Zbylých 26 % tvoří senáž, cukrovarnické řízky, bioodpady, nekvalitní obilí, brambory a další.*
-čtk-
