"Jako největší jednotlivý vlastník půdy, spotřebitel energie a zaměstnavatel v zemi může federální vláda vyvolat investice v soukromém sektoru a rozvinout ekonomiku a americký průmysl tím, že zavede čistý a udržitelný způsob, kterým stavíme, nakupujeme a zacházíme s elektřinou, vozidly a budovami," píše se v Bidenem podepsaném příkazu.
Prezident nařídil, aby vládní budovy využívaly do roku 2030 veškerou elektřinu, při jejíž výrobě se neuvolňují žádné skleníkové plyny, zejména ze solárních a větrných elektráren. Flotila vládních vozidel má být plně elektrifikovaná do roku 2035 a vládou zadávané zakázky na zboží a služby musí být uhlíkově neutrální do poloviny století. Provoz vládních budov nesmí generovat větší množství skleníkových plynů, než je možné zpětně zachytit, a to do roku 2045.
Bidenovo nové nařízení se bude týkat 300 000 federálně provozovaných budov, více než 600 000 vozidel a celkové kupní síly 650 miliard dolarů (14,6 bilionu korun) za rok.
Cílem opatření je podle Bílého domu učinit federální úřady odolnější před dopady klimatických změn. Účelem je rovněž zvýšit udržitelnost dodavatelských řetězců, do budoucna snížit rizika jejich přerušení a z toho plynoucích negativních dopadů na vládu.
Bidenovo nařízení rozšiřuje opatření přijaté demokratem Barackem Obamou v roce 2015, které stanovilo jako cíl snížení vládních emisí o 40 procent do deseti let. Republikán Donald Trump nicméně tento příkaz o tři roky později zrušil a nahradil ho nařízením, jež vládním agenturám například přikazovalo snížit množství vyprodukovaného odpadu.
K podobnému kroku jako federální vláda přistoupily již dříve některé americké státy. Kalifornie nařizuje, aby alespoň polovina nově nakupovaných aut do vládní flotily byla od roku 2025 poháněná elektřinou. Na veřejné stavby se tam rovněž mohou používat jen některé materiály s malou uhlíkovou stopou. Nakupování produktů, při jejichž výrobě uniklo do ovzduší jen malé množství skleníkových plynů, nařizuje svým úřadům také stát New York.
-čtk-*
