Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard korun. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který schválila vláda. Odsouhlasila také Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030.
Podle předkládací zprávy by mělo jít na příslušná opatření z národních zdrojů 86,5 miliardy korun. Zpráva však také uvádí, že peníze jsou z 46 procent na daná opatření už vyčleněny. "Požadavky na nové národní zdroje tak tvoří celkem 46 miliard korun," píše se ve zprávě.
Strategie shrnuje pozorovaný i očekávaný vývoj klimatu ve světě i v ČR a výsledky analýz zranitelnosti, rizik a možných dopadů změny klimatu na Česko. Jako hlavní projevy změny klimatu v ČR strategie uvádí dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot a extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace. U klíčových sektorů popisuje, jaká rizika a problémy jim v souvislosti s určitým projevem hrozí. Těmito sektory jsou lesní hospodářství, zemědělství, vodní režim a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, kulturní dědictví a bezpečné prostředí.
Dokument se zabývá také možnými ekonomickými nástroji pro financování adaptace a udržitelnosti, legislativou a provázaností s jinými strategickými dokumenty a osvětou. Formuluje cíle, k nimž přiřazuje rámcová adaptační opatření.
Pro adaptaci v zemědělství strategie například uvádí opatření k omezení vodní a větrné eroze půdy, posílení schopnosti půdy zadržet vodu, podporu systémů hospodaření vedoucích k vyšší odolnosti krajiny či rozvoj dostupnosti systému včasné výstrahy před meteorologickými jevy. V případě lesů je zmíněna nutnost snížení počtu spárkaté zvěře, která ničí dřeviny, podpora výsadby vhodně druhově složených lesů a zajištění přirozené obnovy lesů i kroků pro zadržení vody v lesích.
Strategie požaduje také revitalizaci vodních toků a obnovu niv a rozvoj hospodaření se srážkovou vodou v sídlech. Zdůrazňuje také potřebu adaptace budov na změnu klimatu a snížení jejich ekologické stopy či opatření pro pokles tepelného stresu obyvatel ve městech. Další z cílů zmiňuje rozvoj systému včasného varování před krizovými situacemi. Strategie uvádí také konkrétní příklady dobré praxe z různých oblastí.
Současná strategie uvádí 108 rámcových adaptačních opatření, které dále rozpracovává právě národní akční plán do souboru 323 úkolů. Na přípravě aktualizace strategie a plánu se podílelo 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.
-čtk-*
