Obyvatelé brněnských sídlišť loni vyhodili do popelnic o 27 procent méně potravinového odpadu než v předchozím roce, průměrný obyvatel Brna o 11 procent méně. Nejčastěji lidé vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a balené potraviny. Množství potravin v komunálním odpadu druhým rokem měřili odborníci z Mendelovy univerzity. Snažili se také ovlivnit chování lidí. Lépe než vyvolávání šoku či strachu funguje v kampaních pozitivní motivace a dlouhodobá edukace.
V každém ročním období udělali odborníci rozbor odpadu z černých popelnic z 900 domácností. Třetina byla ze sídlištní zástavby, třetina z vilové a třetina ze zástavby venkovského typu. Projekt nemá za cíl jen zjistit, kolik potravin se vyplýtvá, ale také změnit chování lidí prostřednictvím různých intervencí. Podle dostupných informací měly kampaně znatelný efekt.
"V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v České republice, ale zřejmě ani jinde na světě," uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně-ekonomické fakulty.
Podle aktuálních dat vyhodí průměrný obyvatel Brna do popelnice 33,3 kilogramu potravin za rok. Nejvíc se plýtvá na sídlištích. Meziročně však se objem vyhozených potravin snížil, a to nejvýrazněji právě na sídlištích. Ve venkovské a vilové zástavbě je plýtvání v porovnání s minulým rokem téměř beze změn. Obecně tam lidé zacházejí s odpadem lépe díky možnosti kompostovat nebo dát zbytky potravin zvířatům.
Nyní výzkumníci vyhodnocují účinnost jednotlivých kampaní, kterými se snažili ovlivnit domácnosti. Kampaně vyvolávající šok nebo pocit strachu sice poutají pozornost, ale dlouhodobě se chování nezmění - lepší je motivovat pozitivně, uvedla Lucie Veselá z fakulty. Všechny kampaně měly tři pilíře - chytré nakupování, správné skladování a vaření bez zbytků. Na plýtvání mají podle samotných spotřebitelů vliv třeba neuvážené nákupy velkých balení, vaření zbytečně velkého množství jídla nebo nízká kvalita nakupovaných potravin.*
-čtk-
