Zahrnout doporučení k zavedení záloh na nápojové PET lahve a plechovky do návrhu rámce pro cirkulární ekonomiku žádá po Ministerstvu životního prostředí (MŽP) iniciativa Zálohujme. Iniciativa, jejímž členem je například společnost Mattoni 1873, to uvedla v dopisu ministerstvu. Iniciativa úřadu vyčetla to, že v dokumentu Cirkulární Česko 2040 sice silně zdůrazňuje podporu vzniku oběhového hospodářství, zcela však opomíjí možnost zálohování jednorázových nápojových obalů. MŽP se proti tomu ohradilo. Uvedlo také, že materiál prošel rozsáhlou přípravou a diskusí, ale téma záloh nikde nijak zřetelně nezaznívalo. Iniciativa Zálohujme lobbuje za zavedení zálohového systému vratných PET lahví a plechovek. V současnosti je v Česku zálohování PET lahví možné na dobrovolné bázi.
Iniciativa uvádí, že zatímco sběr skleněných lahví funguje, i díky zálohám, v Česku dlouhodobě, je potřeba zavést oběhovost také u PET lahví a plechovek. "Ač se tyto nehodí k znovuplnění, je možno materiál, z něhož jsou vyrobeny, využívat cirkulárně, a recyklovat je tedy 'z lahve do lahve' resp. 'z plechovky do plechovky'," uvádí v dopisu iniciativa. Podle ní k nastartování oběhovosti v Česku chybí právě sběr obalů formou plošných záloh, k němuž je potřeba součinnost ministerstva.
Iniciativa dále uvedla, že dokument Cirkulární Česko 2040 sice čerpá z řady odborných zdrojů včetně podkladů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ale ignoruje právě doporučení OECD, že má Česko "zvážit možné rozšíření plošného zálohového systému na nápojové PET lahve, pokud se chce víc přiblížit plnění cílů sběru." Podle evropské směrnice o jednorázových plastech by mělo být do roku 2025 vytříděno 77 procent PET lahví, do roku 2029 by pak mělo jít o 90 procent.
"Český dokument, který jinak z materiálů OECD doslovně přebírá celé pasáže, zatím tato doporučení k zálohám ignoruje a k možnému rozšíření záloh přebírá pouze jiný odstavec, věnující se zálohám na obaly pro nebezpečný obsah," uvedla v dopisu ministerstvu iniciativa. "Žádáme MŽP, aby do strategického rámce Cirkulární Česko 2040, ještě než bude materiál předložen v 2. polovině roku 2021 do vlády, zahrnulo i doporučení OECD týkající se zvážení záloh na nápojové PET lahve a plechovky," stojí pak v závěru dopisu.
"Co se týče zavádění zálohových systémů, je ve znění CČ2040 na doporučení OECD přímo uvedeno: "Zvážit možnosti vytvoření zálohových systémů, které zajistí odpovídající úrovně sběru, popř. opětovného použití, zejména výrobků s nebezpečným obsahem," uvedla za MŽP Dominika Pospíšilová. "Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 dlouhodobě připravujeme ve spolupráci s OECD, Evropskou komisí a mnoha subjekty na národní úrovni. Prošel veřejnou konzultací, on-line seminářem se širokou účastí, ale nikde, ani během dalších diskusí, téma zálohování PET lahví nebo plechovek nijak zřetelně nezaznívalo, a to ani od signatářů otevřeného dopisu," sdělila Pospíšilová. "Někteří z nich paradoxně zasedají přímo v naší pracovní skupině ke Strategickému rámci cirkulární ekonomiky České republiky 2040," doplnila.
"MŽP jednoznačně ve svých strategických dokumentech preferuje a bude preferovat cestu předcházení vzniku odpadů a odstraňování zbytečných bariér recyklace nápojových obalů samotnými výrobci," napsala pak také Pospíšilová. "Konkrétně máme na mysli například potahování PET lahví nerecyklovatelnými fóliemi, zbytečné barevné modifikace, které jsou pravou příčinou potíží s recyklací, ne způsob sběru daného obalu," uzavřela.
MŽP už dříve uvedlo, že současný systém sběru je funkční, plošné a povinné zálohování PET lahví a plechovek odmítá. Resort se mimo jiné obává, že by při vyřazení PET lahví z tříděných kontejnerů klesla vůle lidí třídit odpady.
Podle MŽP Česko komplexní strategii pro cirkulární ekonomiku připravuje od roku 2018. V pracovní skupině jsou zástupci dotčených resortů, akademické sféry a nevládních organizací. Strategický rámec obsahuje vizi, globální cíl, strategické cíle a deset prioritních oblastí, které by měl zastřešovat - vedle odpadového hospodářství jsou to například průmysl, stavebnictví a energetika, bioekonomika a potraviny, města a infrastruktura, voda či výzkum a inovace.*
-čtk-
