Senát doporučil stanovovat podporu obnovitelných zdrojů nařízením vlády

O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by mohla rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, by se mohlo pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta. Senát tak navrhl upravit vládní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Nyní ji dostane zpět k posouzení sněmovna. Stejné řešení již dříve ve sněmovně podpořil tamní hospodářský výbor, ale při schvalování novely tento návrh neprošel. Nastavení podpory by mělo státu ušetřit peníze na podpoře obnovitelných zdrojů.

Při závěrečném schvalování ve sněmovně však prošlo snížení podpory formou IRR z dosavadních 8,4 procenta na 6,3 procenta, tedy tak, jak původně navrhla vláda. Navíc se solárním elektrárnám z roku 2009 nově zavedla solární daň a elektrárnám uvedeným do provozu se zvýšila o deset bodů. Solární asociace tehdy v reakci na schválenou podobu novely uvedla, že poslanci ohrozili další vývoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku. Pro tisíce firem mohou být podle ní změny likvidační a solární elektrárny můžou krachovat.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) před senátory označil hlasování ve sněmovně za veletoč, který vejde do sněmovních dějin. Řekl, že pokud by zákon byl schválen ve sněmovní podobě, poškodilo by to úplně všechny. Již dříve ve sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč.

Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun. Celková roční výše poskytnutého příspěvku POZE (takzvané podporované zdroje energie) loni v Česku podle OTE činila 45,4 miliardy korun a stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci vydal 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Havlíček řekl, že jen podpora fotovoltaiky vyjde celkem téměř na 600 miliard korun, zatímco na výrobě elektřiny se podílí jen 2,6 procenty.

Uspěl i návrh, se kterým přišel Jiří Čunek (KDU-ČSL a nezávislí) a který podpořil i hospodářský výbor. Týká se provozní podpory solárních elektráren. Umožní státu, aby podle svého rozhodnutí vyhlásil aukci na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Bude záležet na úvaze vlády. Vicepremiér Havlíček k návrhu zaujal neutrální stanovisko. Návrh však již dříve a také ve svém vyjádření přivítalo Hnutí Duha a ocenil to i Svaz moderní energetiky. "Solární aukce jsou nástroj, který může levně a efektivně zajistit splnění českého závazku ve snižování emisí, a to výstavbou fotovoltaických elektráren. Může se jednat například o průmyslově znečištěné lokality po bývalých dolech. Navíc je solární energie nejlevnější řešení pro dekarbonizaci české energetiky. Právě princip soutěže je výhodný pro spotřebitele, neboť se na trh dostanou jen projekty, které nabízí levnou energii," uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák v tiskové zprávě.

Senát za Havlíčkova souhlasu schválil i návrh, který zavádí podporu malých vodních elektráren modernizovaných v období po povodních v roce 2002 do konce roku 2005. Právo na podporu bude trvat po dobu 30 let od jejich modernizace. Z dalších návrhů uspěl návrh Lumíra Aschenbrennera (ODS a TOP 09) obsažený v doporučení hospodářského výboru, který se týká transformační podpory tepláren. Vláda by podle něj mohla začátek období, za které se podpora poskytne, stanovit již letošní 1. leden.

Senát naproti tomu odmítl návrh senátorky Hany Žákové (STAN), který se týká solárních elektráren dokončených do 30. listopadu 2010, ale připojených až v lednu a únoru 2011. Měly mít od příštího roku stejné výnosové procento jako současné fotovoltaické elektrárny, tedy v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta. Havlíček s návrhem zásadně nesouhlasil a varoval, že by přinesl jen další problémy. Mohly by podle něj například hrozit soudní spory o to, aby se podmínka připojení do sítě prodloužila na zbytek roku 2011.

Senát schválil i rozsáhlý pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo průmyslu a který do zákona zavádí evropskou směrnici z roku 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, takzvanou RED 2. Již ve sněmovně o tomto návrhu hlasovali poslanci, ale neschválili ho. Senátem schválený návrh již neobsahuje zvýšení podílu biosložky v benzinu. Ve sněmovně tento návrh předložen byl, poslanci ho ale odmítli.*

-čtk-