Obyvatelé obcí na Liberecku, ohrožených rozšiřováním polského dolu Turów u česko-polské hranice, vyzvali otevřeným dopisem premiéra Andreje Babiše (ANO), aby zakročil a zabránil dalšímu přibližování nelegální těžby k jejich domovům. Už nyní se potýkají s nedostatkem pitné vody nebo jím jsou ohroženi. Za Sousedský spolek Uhelná o tom informoval Milan Starec.
Obyvatelé příhraničí zároveň premiéra vyzvali, aby požádal Evropskou komisi o účast na jednáních s Polskem, které stále odmítá za vzniklé škody převzít odpovědnost. "Evropská komise je totiž podle jejího vyjádření připravena pomoci, nikdo ji ale o účast v jednáních doposud nepožádal," doplnil Starec.
Podle odborníků se situace se zásobami pitné vody rychle zhoršuje, a to i přesto, že podzemní bariéra, která má odtoku podzemních vod bránit, je již z velké části hotová. Podle Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka má ale bariéra spíš bránit přítoku vody do samotného dolu. "Podzemní stěna je v pozici, že nemůže nijak ovlivnit úroveň vody v Uhelné. Za posledních šest let klesly hladiny o osm až 34 metrů. Pokud bude pokles stávající rychlostí pokračovat, může být zcela znemožněn odběr pitné vody v jímání Uhelná už do šesti let," řekl Datel.
Vrt v Uhelné přitom vodou zásobuje nejen obyvatele osady, ale také část Hrádku nad Nisou. V oblasti už sice Severočeská vodárenská společnost (SVS) pracuje na přípravě dostavby vodovodů, projekt ale podle hrádeckého starosty Josefa Horinky (Hrádek potřebuje změny!) naráží na nevyjasněnou otázku financování a také majetkoprávní spory. Vybudování dálkových vodovodních přivaděčů, které vodu pro postiženou oblast zajistí, bude podle něj otázkou minimálně několika dalších let.
Polský důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Na české straně jsou nejblíž Uhelná a sousední Václavice. Obyvatelé na české straně se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i zvýšení prašnosti a hluku. Evropský soud v květnu předběžným opatřením nařídil těžbu zastavit, Poláci to ale odmítli a těží dál. V červenci evropský soud požádali o zrušení zákazu těžby.
V minulém týdnu pokračovala vyjednávání o mezistátní smlouvě mezi Českou republikou a Polskem, podle odhadů to ale potrvá ještě nejméně dva až tři měsíce. Obyvatelé příhraničí si navíc stěžují na minimum informací z jednání. Neznají podle Starce ani podmínky, za kterých je česká vláda ochotná stáhnout žalobu, a tím i zrušit předběžné opatření, které je nyní před dalšími škodami na životním prostředí má chránit. "Rozhoduje se o naší budoucnosti na další čtvrtstoletí a to nejdůležitější je nám stále tajeno," dodal Starec.*
-čtk-
