Zpracování českého nebezpečného odpadu v zahraničí

V podmínkách relativně otevřených hranic a volného obchodu dochází někdy ke kontroverzním případům a praktikám při nakládání s odpadem. Pozornost české veřejnosti vzbudily před několika lety ilegální přeshraniční dovozy odpadů do ČR z německy mluvících oblastí.

Přeshraniční pohyb odpadů zůstává nadále sporným tématem. Na jedné straně může vývoz odporovat principu řešení odpadů co nejblíže místa vzniku. Na druhé straně však v blízkosti místa vzniku odpadu nemusí být zařízení, která by mohla odpady lépe využít. Zároveň stále existuje riziko zneužívání nižších environmentálních standardů země méně vyspělé zemí více vyspělou. Pod deklarovanou přepravou druhotných surovin se může skrývat rovněž nežádoucí odpad, který v zemí příjemce představuje environmentální zátěž, příp. i nelegální činnost.


OPAČNÝ SMĚR

V tomto příspěvku ilustrujeme případ, kdy s využitím institutu tzv. přeshraniční přepravy míří nebezpečný odpad z České republiky do Německa. Konkrétně se jedná o odpad ze sekundární výroby hliníku, který je vyvážen ze severních Čech do Severního Porýní-Vestfálska: tedy opačně, než by valná část české veřejnosti očekávala. Přitom je tento postup v souladu s národní i unijní legislativou a navíc přináší ekonomické úspory.

Řádnému zacházení s nebezpečnými odpady s obsahem hliníku a jiných kovů, které se vyskytují v hutním průmyslu, je vzhledem k jejich rizikovosti věnována ze strany veřejné správy a podniků poměrně vysoká pozornost. Hliník se přirozeně a hojně vyskytuje v půdě a v různých horninách. V určité formě a za určitých okolností však může být toxický pro životní prostředí. Sloučeniny hliníku je možno nalézt také v lidském organismu. Neplní zde však žádné užitečné funkce, naopak jsou téměř jistě škodlivé. Proto je nutno zacházet s odpadními látkami s obsahem hliníku odborně a s maximální obezřetností.

V našem případě se jedná o hutnickou druhovýrobu hliníku. Podnik vyrábí hliníkové slitiny a z nich lisováním trubky, tyče a profily. Při této výrobě vznikají odpady, které jsou klasifikovány jako nebezpečné podle české i evropské legislativy. Podle katalogu odpadů je odpad zařazen jako kat. č. 11 01 07 Alkalické mořící roztoky. Rozpuštěný hliník ve formě tetrahydroxohlinitanu sodného NaAl(OH)4 je obsažen v alkalických mořících lázních, které jsou užívány při procesu čištění lisovacích nástrojů, popř. moření polotovarů. Tento aluminát je výsledkem chemické reakce hliníku (hliníkových slitin) s hydroxidem sodným v mořící lázni. Moření probíhá za vyšší teploty a lázeň je využívána do té doby, dokud se v lázni hliník rozpouští.

Nejdůležitější bezprostředně rizikovou charakteristikou tohoto odpadu je žíravost, resp. silná alkalická reakce. Na druhé straně je tento výrobní odpad možno znovu využít a v zahraničí se to i dělá. „Snadnému“ využívání brání určitá proměnlivost odpadu, která vyplývá z reálných podmínek vzniku odpadu.

JAK SE ZBAVIT ALUMINÁTU

Český podnik se v minulosti zbavoval odpadů v souladu se zákonem, tj. předáním oprávněné osobě zabývající se odstraňováním odpadů. Za toto převzetí oprávněnou firmou v režimu zákona o odpadech podnik platil a další osud odpadu již dále nesledoval. Dalo se očekávat, že odpady po převzetí procházely tzv. neutralizačním zařízením a posléze byly uloženy na legální skládce.

Je ovšem i jiná možnost. V litru kapalného odpadu, tzv. aluminátu, je obsaženo 4-12 gramů hliníku. Po vyčištění a standardizaci vzniká použitelný produkt s názvem „Alumin – speciální hlinitan sodný“. Alumin má stálý obsah hliníku a hydroxidu sodného v definovaných koncentracích. Tento mate-riál je v zahraničí přepracován a poté využíván pro čištění odpadních vod, čištění pitné vody, výrobu detergentů, barevných pigmentů pro barviva a bílých pigmentů pro papírny. Specifická užití jsou závislá na kvalitě výchozího materiálu, kterým je zmíněný hlinitan sodný.

Odpady při výrobě hliníku mohou být tedy užitečné pro jiné zpracovatele. Bohužel, české firmy, kterým byl tento materiál nabízen, buď neměly zájem, či jej ztratily. Naproti tomu několik zahraničních společností zájem projevilo. Jednání mezi českým podnikem a zahraničními potenciálními zájemci trvalo několik měsíců. Nakonec byla uzavřena smlouva mezi českým podnikem (Constellium Extrusions Děčín, s. r. o., dříve Alcan, s. r. o.) a velkým německým recyklačním centrem v Severním Porýní-Vestfálsku. Spolupráce začala v roce 2010 a do konce roku 2011 bylo do centra dodáno na 500 tun odpadu.

Toto recyklační centrum je největší svého druhu v Německu a je vybaveno velmi pokročilými technologiemi. Přepracovává se zde široký rozsah odpadů, od papíru, plastů, až po odpady elektronické a stavební. Vybudování centra bylo financováno veřejnými dotacemi. Je vlastněno soukromou společností, která vykonává většinu svých operací s odpadem v rámci různých partnerství soukromého sektoru s veřejným (public-private partnership) a spolupracuje s magistráty, radnicemi, vedením obcí apod.

Dodávky z české továrny jsou ovšem jen malou částí operací recyklačního centra. Český materiál je modifikován a užíván pro čištění odpadních vod. Podnik plánuje takto vyvážet ročně asi 300 tun hliníkového odpadu do Německa, tj. celou svou roční produkci odpadu.

UŠETŘÍ POLOVINU NÁKLADŮ

Společnost Constellium díky navázané spolupráci očekává, že ušetří zhruba polovinu svých nákladů na řešení hliníkového odpadu. Stále ještě bude muset hradit část nákladů dopravy k zahraničnímu odběrateli, tedy vhodným kamionem ze závodu do místa recyklace.

Přímá finanční úspora nákladů však nebyla jediným cílem. Česká legislativa preferuje znovuvyužití odpadů oproti jejich odstranění. Z environmentálního hlediska je nové využití materiálu obvykle lepší než odstranění odpadů. V minulosti materiál směřoval na skládku odpadů, nyní je znovu využit. Proces nakládání s odpady má díky tomu mnohem příznivější environmentální dopad. Jedinou výjimkou je větší environmentální zátěž z dopravy, což je způsobeno relativně dlouhou dobou přepravy na místo recyklačního zařízení (několik set kilometrů). V celkovém výsledku však český podnik jedná nejen v souladu s legislativou, ale směřuje k environmentálně vyšší úrovni řízení odpadového hospodářství.

 

Ondřej Lahodný
Constellium Extrusions Děčín, s. r. o.,

Jiří Morawetz
Universita J. E. Purkyně v Ústí n. L.

Podnik vyrábí hliníkové slitiny a z nich lisováním trubky, tyče a profily. Vznikající odpady jsou klasifikovány jako nebezpečné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *