Změny v životě obcí po velké novele vodního zákona

V neděli 1. srpna 2010 nabyla účinnosti tzv. velká novela vodního zákona - základní právní normy, která reguluje poměry ve vodním hospodářství. Jedná se již o šestnáctou jeho novelu, která vyšla po třech letech příprav a složitém projednávání v Parlamentu ČR.

Novela vyšla ve Sbírce zákonů dne 21. května pod čísle 150. Ve svých 208 novelizačních bodech mění vodní zákon č. 254/2001. Reaguje na vývoj ve vodním hospodářství, ať již po technické či formální stránce, a zajišťuje požadavky evropských směrnic v oblasti vod. Jedním z hlavních cílů zpracovatelů, tedy Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, bylo „věci zjednodušit“.

Nově je formulována pravomoc vodoprávního úřadu pro situace ohrožení zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v mimořádných případech (§ 109). Vodoprávní úřad může na dobu nezbytně nutnou bez náhrady upravit, omezit nebo i zakázat povolená nakládání s vodami. Opatření obecné povahy má dále v tomto případě zvláštní charakter (§ 115a), může totiž nabýt účinnosti již před jeho projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje, je však nutné uvědomit dotčené osoby. Speciální postavení vlastníků dotčených nemovitostí a jiných dotčených osob je zde vyloučeno a postup lze využít rovněž na úpravu, omezení nebo zakázání obecného nakládání s povrchovými vodami (§ 6 odst. 4).

STAVBY VODOVODŮ JEN NA OHLÁŠENÍ

Zjednodušila se realizace vrtů k využívání energetického potenciálu podzemních vod, které neodebírají nebo nečerpají podzemní vodu, jelikož nově vyžadují pouze souhlas vodoprávního úřadu (§ 17 odst. 1 písm. g)). Výrazného usnadnění se dočkaly i stavby vodovodů, kanalizací a především čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE. Takovou výrobkovou čistírnu je možno pouze ohlásit (§ 15a) a zároveň jejímu provozovateli odpadnou povinnosti měřit objem a znečištění vypouštěných vod (§ 38 odst. 6). Bude pouze nutné jedenkrát za dva roky provést její revizi (§ 59 odst. 1 písm. k)). V případě vodovodů a kanalizací lze uvést, že stavební povolení ani ohlášení nevyžadují jejich stavební úpravy, pokud se nemění jejich trasa (§ 15 odst. 2) a pokud nevyžadují povolení k nakládání s vodami, lze je povolovat ve zkráceném řízení smlouvou s autorizovaným inspektorem (§ 15 odst. 9).

Na mnoha obcích je problémem řešení srážkových vod. Novela požaduje, aby vsakování nebo zadržování a odvádění srážkových vod dopadajícími na stavby bylo provedeno již při vymezování stavebního pozemku (§ 5 odst. 3).

Z důvodu tenké hranice mezi znečištěnými vodami srážkovými a vodami odpadními se nově vymezuje vztah u srážkových vod z dešťových oddělovačů a z pozemních komunikací. Pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad, nejedná se o odpadní vody, stejně tak v případě pozemních komunikací, pokud je jejich znečištění závadnými látkami řešeno technickými opatřeními.

DOKLAD O VYVEZENÍ ŽUMPY

V průběhu posledních let se zjistilo, že žumpy často nejsou pravidelně vyváženy. Podle nové úpravy (§ 38 odst. 6) bude muset každý prokázat zákonné zneškodňování odpadních vod ze žumpy, ideálně tedy dokladem o vyvezení žumpy.

Od 1. srpna se zlepšila situace horských chat a hotelů a všech ostatních „jednotlivých staveb poskytujících služby“ na hůře přístupných místech, z nichž není možno vypouštět odpadní vody do vod povrchových nebo do kanalizace (§ 38 odst. 7). Nově lze ve výjimečných případech z těchto místvypouštět nepřímo do vod podzemních pod podmínkou, že odpadní vody vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech a neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky. Mění se však sazba poplatku za vypouštění a namísto paušálu ve výši 3500 Kč ročně nově činí roční poplatek 350 Kč za každého EO (§ 100 odst. 2).

Dochází ke sjednocení výkonu státní správy zrušením vodoprávních úřadů na úrovni pověřených obcí (§ 105 odst. 2), výkon státní správy totiž většinou začíná až na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Zejména povolování studen budou tedy nově zajišťovat obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Pozitivně lze ze strany obcí vnímat úpravu vodoprávního řízení ve spojení s účastí občanských sdružení. Žádost o informování o zahajovaných řízeních je platná pouze jeden rok (§ 115 odst. 6) a jako den sdělení informace se rovněž bere den zveřejnění na úřední desce (§ 115 odst. 7). Řešen je také častý problém studny na cizím pozemku, kdy pozbývá platnosti povolení k odběru: účastníkem řízení o nové povolení jsou nově pouze žadatel, obec a případně občanské sdružení (§ 115 odst. 15).

Kdo bude hledat přestupky fyzických osob na úseku vodního hospodářství v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ten se nedohledá. Nyní jsou ve vodním zákoně v hlavě dvanácté a zákon o přestupcích zůstává pouze procesní normou. Zbývající práce na novele zahrnují přípravu prováděcích právních předpisů, na nichž obě ministerstva usilovně pracují.

Ministerstvo zemědělství zřídilo pro dotazy adresu nvz@mze.cz. Odpovědi budou zveřejňovány na stránkách ministerstva http://eagri.cz, subportál Voda.

Zdeněk Horáček
zástupce ředitele Odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření, Ministerstvo zemědělství

Stavby vodovodů a kanalizací doznala v novele značného zjednodušení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *