Autor
Kategorie:
Téma měsíce

Žížaly žerou čistírenský kal

Nedaleko Českých Budějovic má sídlo společnost Magic Fish, která je největším tuzemským producentem žížaly druhu Dendrobaena veneta. Její majitel Václav Fuchs je začal chovat jako ideální návnadu pro sportovní rybáře. Postupně zkoušel nové postupy a substráty, až objevil výhody použití kalu z...

Nedaleko Českých Budějovic má sídlo společnost Magic Fish, která je největším tuzemským producentem žížaly druhu Dendrobaena veneta. Její majitel Václav Fuchs je začal chovat jako ideální návnadu pro sportovní rybáře. Postupně zkoušel nové postupy a substráty, až objevil výhody použití kalu z čistírny odpadních vod (ČOV). Kal má vysoký obsah buničiny, který žížaly vyžadují. Nyní žížaly zhruba třetinu vysušeného kalu z ČOV v Českých Budějovicích zpracovávají na kvalitní hnojivo, velmi žádané zahrádkáři. »V přírodě mají tyto žížaly období klidu s nástupem teploty pod bodem mrazu. Na mé farmě je mírně zahříváme, takže jsou aktivní celý rok, i když v období chladu méně,« vysvětluje Václav Fuchs.


Jak známo, kaly z čistíren odpadních vod mohou obsahovat látky (například těžké kovy), které brání jejich využití na zemědělské půdě. Není to na překážku zpracování žížalami? Podle sloov majitele firmy organismus žížal působí jako filtr, přes který se ty horší věci nedostanou ven. Václav Fuchs si však hlavně pro tvorbu hnojiva vybírá pouze lokality, jež z hlediska rozborů vyhovují velmi příznivě vyhláškovým limitům obsahu nepříznivých látek.

Odpadní kal, na něm žijí žížaly, se jejich působením přeměňuje na vysoce kvalitní substrát drobtovité konzistence – hnojivo certifikované a registrované u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského pod názvem Wormcompost. Certifikacíjsou stanoveny rozsahy spektra látek, které musí výrobek obsahovat, čímž je de facto určena i kvalita vstupních substrátů. Žížaly, které se chovají na kalech, se používají na další násadu.

»Nezjistili jsme v nich žádné znečišťující látky. Důvodů je víc: Používáme vyhláškově nadstandardní kaly a nadlimitní množství žížal na objem využívané potravy. Výhodou je i krátkodobá životnost žížal, zhruba jeden rok,« uzavřel Václav Fuchs.

Druh Dendrobaena veneta »v akci«.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *