Zelená nemocnice? Začněte na sále, skončete na recepci

Nemocnice Dartmouth-Hitchcock v americkém státě New Hampshire je komplex osmnácti moderních budov, poskytující špičkovou zdravotní péči. Vyniká také propracovaným systémem "vnitřní" odpadové politiky.

Při stěhování do současných prostor, které proběhlo v roce 1991, byl zaveden nový systém vnitřního odpadového hospodaření. Základním pilířem se stala politika „Proč vyvážet naše odpady k přetřídění a zpracování ven, když tu dokážeme to samé, a ještě tím ušetříme?“ Výsledkem bylo zřízení dvou pilotních programů: Vedení k udržitelnosti a Program nakládání s odpady. Postupně se klinika stala celonárodně doporučovaným příkladem „Praxe zelené lékařské péče“ (Practice Greenhealth).

NEMOCNIČNÍ ODPADY JAKO DRUHOTNÉ SUROVINY

Jen za loňský rok nemocnice roztřídila, recyklovala nebo procesně upravila na 1001 tun vlastního odpadu, a ušetřila tak z rozpočtu něco přes 464 tis. USD.

„Systém důsledné práce s odpady tu funguje ve všech aspektech naší společné práce,“ říká John Leigh, odpadový hospodář celé nemocnice. „Počínaje kavárnou u recepce, přes promyšlené závodní stravování zaměstnanců. Pracujeme s veřejnosti přístupnýmmi prostory parků, nezapomínáme na lékárny, lůžkovou část nemocnice až po operační sály. Je to komplexní. Tady všude jsme se soustředili na energetickou efektivitu a recyklaci materiálů převedenou do praxe.“ Základem prý bylo měření ekologické a uhlíkové stopy pro jednotlivé procesy. Ty si můžeme představit jako modelové situace. Mezi řešená témata patřilo například to, jakou cestu musí potřebný medikament učinit, než dorazí od dodavatele až do areálu nemocnice, a současně jakým způsobem je distribuován mezi jednotlivá oddělení a lékárny. „V zásadě se jednalo o zhodnocení, jak se nemocnice projevuje ke svému okolí navenek, a jak funguje uvnitř.“ Navenek by se měla hospitalizační zařízení snažit jednat co nejvíce kompaktně (souhrnné centrální objednávky, minimalizace uhlíkových emisí při přepravě), zatímco uvnitř spíše „bodově“.

Na podobném principu byla spočtena i ekologická stopa vlastního hypotetického klienta-pacienta, vyhodnocen jeho pohyb napříč ordinacemi specialistů, pobyt na lůžkové části a souvislosti operativního zákroku. „Tady všude se ukázalo, kde je prostor pro zlepšení, pro změnu. A to pochopitelně bez omezení kvality zdravotní péče,“ dodává Leigh. K vypočtení ekostopy dokonce vyvinuli IT subdodavatelé nemocnice v Dartmouth-Hitchcock speciální počítačovou aplikaci, uhlíkovou kalkulačku, která je nyní na webu nemocnice volně nabízena ke stažení pro další nemocniční zařízení.

SRDCE, KTERÝM PROUDÍ ODPADY

Teoretické výpočty jsou jistě užitečné, ale nenahradí praktické činnosti. Ty pro areál se zastavěnou plochou 190 tis. m2 a 7000 zaměstnanců zajišťuje vlastní odpadové centrum s rozlohou 250 m2. Jeho centrem je velín, kde tři zaměstnanci netřetžitě monitorují všechna zařízení – spalovnu nebezpečného odpadu, třídicí linku s lisy a drtiči a malou kompostárnu na zpracování biologicky rozložitelného odpadu.

„Třídicí linka je sice poloautomatická, ale zaměstnanci, kteří na ní pracují, musí být přesto dostatečně proškolení, protože pracují s často nebezpečným, biologickým či jiným odpadem. Není to jako práce v běžné třídírně komunálních odpadů,“ poznamenává Leigh.

Červené pytle, určené na biohazard (biologický infekční odpad) jsou zpracovávány přímo v místní spalovně, přičemž popel je vyvážen na městskou skládku. Nebezpečný biologický odpad a použitá farmaceutika končí rovněž v autoklávu, aniž by bylo zapotřebí ho odvážet někam jinam. Rozdrcený a nasekaný papír je stlačen do balíků a míří do nedalekých papíren. Zbytky jídla míří do kompostárny, odkud je výsledný produkt buď rozprodán třetí straně, nebo využit v rámci ozeleňování areálu nemocnice. Kovy jsou vytříděny a odprodány dalším zájemcům ke zpracování. Vytříděný hliník, tuhé plasty a skleněné nádoby zpracovává subdodavatelská recyklační společnost Casella Waste Systems. Tato firma je jedním z klíčových partnerů ekoprogramu celé nemocnice.

„Začínali jsme v podstatě jen s recyklací papíru, ale postupně se na provoz nabalovala další a další zařízení,“ říká Leigh. „Nyní už expandujeme na materiálový trh a sbíráme i pro město specifické odpady, které se ne všude zpracovávají, například textilie a plastové folie.“

SYSTÉM ZPĚTNÉHO ODBĚRU?

Statistiky Praxe zelené lékařské péče říkají, že přibližně 20-30 % celkového množství odpadů produkovaných nemocnicí spadá do kategorie nebezpečných odpadů, a více jak polovina podléhá přísnějším regulím pro zpracování medicínského odpadu. Zdrojem nadpoloviční většiny všech přítomných odpadů jsou pak jednotlivé specializované ambulance a operační sály, menší část pak připadá na „běžný“ provoz lůžkových částí a kuchyně. V rámci programu udržitelnosti se vedení nemocnice stále snaží o širší možnosti předtřídění odpadů. Vedle kontejnerů pro plast, papír, kovy a sklo jsou zde i žluté nádoby na hliník, či modré pytle na gumové-latexové rukavice. Novinkou je i možnost zpětného odběru jednorázového lékařského náčiní.

„Po dlouhá léta pro nás představovalo nemalou výzvu lékařské náčiní na jedno použití (SUD, Single Use Medical Device),“ říká Leigh. „Plastové dávkovače, pipety, jednorázové aplikátory aerosolů se z obav před šířením infekcí používají ve stále větší míře. Nemocnice teď pro SUD vybrala jednoho majoritního dodavatele, společnost Stryker. Ta se soustředí na výrobu a distribuci širokého spektra nemocničního vybavení, počínaje kardiovaskulárními náhradami, neinvazivními lékařskými přístroji, konče ortopedickým a artroskopickým vybavením.“ Výhodný kontrakt pro Stryker má však jednu zásadní podmínku. Vedení nemocnice s ním uzavřela smlouvu o zpětném odběru všech aplikačních částí a také odběru nepoužitého vybavení. Všechny nadbytečné plastové násadky a jednorázové lékařské vychytávky tedy končí ve speciálních boxech, které jsou znovu dodány k přepracování firmě Stryker. Tím se opět výrazně snižuje podíl vzniklého odpadu. Za rok 2013 dosáhl zpětný odběr SUD 176 tun. Výsledná úspora činí 17 257 USD na manipulačních nákladech, a 312 tis. USD za zpětný odběr a náhradu nepoužitého prošlého zboží za čerstvé přímo dodavatelem.

TISÍCE DOLARŮ V ROZPOČTU

Pokud jde o papír, Dartmouth-Hitchcock loni recyklovala 277 tun kartonových krabic, z čehož plynul přímý zisk (prodejem, po odečtení nákladů na zpracování, stlačení a na převoz do papíren) 28 212 USD, tedy okolo 101,71 USD za tunu. Dále odprodala 186 tun směsného papíru (49,51 USD za tunu) a přes padesát tun kancelářského papíru.

Odprodej vytříděného skla přinesl do kasy nemocnice 3394 USD, prodej 101 tun kovů pak necelou tisícovku. Osmatřicet tun biologicky rozložitelných odpadů bylo kompostováno a dále zpracováno, čímž došlo k úspoře dalších 3666 dolarů, jako jinak nezbytného poplatku za skládkování. Elektronika, počítače a další kancelářské materiály, určené k dalšímu zpracování, činily 56 tun. I tento odpad se po přetřídění podařilo zhodnotit prodejem coby sekundární suroviny za 18 274 USD.

Leigh tvrdí, že fungování vlastní přetřiďovací linky uvnitř nemocnice ušetří ročně nemocnici přibližně dalších 100 tis. USD jen tím, že se nevyváží směsný a nebezpečný odpad ven. Podotýká, že zázraky se nedají udělat za noc. „Důležité je, aby si lidé – návštěvníci, pacienti i samotný personál – vytvořili k systému separovaného sběru odpadu důvěru. Jasné a neměnné označení jednotlivých kontejnerů je to nejmenší, co můžete udělat. A pak už je stačí jen motivovat, ukázat, co vše může třídění odpadů změnit. Výsledky pak hovoří za vás.“

Mgr. Radomír Dohnal

Zdroj: http://www.medicalwastemanagementnews.com/

V posledních letech stále přibývá lékařského náčiní na jedno použití. V New Hampshire to řeší zpětných odběrem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *