Ze Sněmovny do Senátu a zpět, novely zákonů o odpadech bloudí v kruhu

Historie projednávání drobných novel, do nichž byly vloženy důležité legislativní změny odpadového hospodářství, zdá se, nekončí. Na podzim čeká zákonodárce jednání nad dalšími pozměňovacími návrhy. Vše směřuje k datu 1.1. 2015, po němž hrozí Česku sankce.

Před prázdninami se zákonodárci zabývali elektrošrotovou novelou zákona o odpadech, do níž byly na poslední chvíli vsunuty zásadní pozměňovací návrhy, týkající se například zákazu skládkování nebo rozšíření počtu separovaných komodit (viz článek v červencovém čísle). Pozměňovací návrhy tehdy neprošly, ačkoliv – jak tvrdí ministerstvo – je musíme mít do konce roku v legislativě, jinak nám hrozí sankce (tzv. infringement) ze strany Evropské komise.

Přes prázdniny zákonodárci nelenili a stejné pozměňovací návrhy vtělili do původně jednoduché senátní novely, která se věnuje regulaci provozu výkupen odpadu, zejména s ohledem na výkup kovů. Senátor Jaroslav Zeman k tomu řekl: „K našemu senátnímu návrhu bylo v Poslanecké sněmovně připojeno několik pozměňovacích návrhů, které s původním záměrem Senátu omezit krádeže kovů vůbec nesouvisí. Kdybych přirovnal cestu zákona po Poslanecké sněmovně, tak jsem chvíli měl hrušky, pak mi tam dali jablka, pak mi dali cibuli, a nakonec jsem odešel úplně s něčím jiným.“

Zásadní legislativní změny odpadového hospodářství se dostaly do Sněmovny a Senátu bez důvodové zprávy, odborné diskuze a možnosti připomínkování.

KONTROVERZNÍ I LOGICKÉ POŽADAVKY

K novele týkající se pouze výkupen odpadů přibyl požadavek na zavedení povinného třídění kovů a biologicky rozložitelných odpadů ve městech a obcích. K roku 2024 byl stanoven zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů, a bylo navrženo, aby materiál pro technologické zabezpečení skládek (TZS) mohl dosahovat pouze 20 % celkového skládkovaného množství za rok. Naopak chyběl návrh na zdražení poplatků za skládkování, který byl v pozměňovacích návrzích při „prvním pokusu“.


Když odhlédneme od krajně problematického způsobu, jakým se tyto zásadní věci mají dostat do legislativy, lze některé požadavky považovat za opodstatněné. A to nejen kvůli nebezpečí sankcí (viz tabulka).

Nad rozšířením počtu separovaných komodit panuje dlouhodobě široká shoda. Zejména to platí pro biologicky rozložitelný odpad, kterého je v komunálním odpadu kolem 40 %, a je třeba ho odklonit ze skládek. Široký termín „biologicky rozložitelný odpad“ by však podle předsedy SMO Dana Jiránka mohl znamenat, že by obce musely zajišťovat i oddělený sběr odpadu z restaurací a zemědělství nebo sběr odpadů živočišného původu. „V praxi je samospráva reálně schopna zajistit jen oddělený sběr bioodpadu rostlinného původu,“ uvedl Jiránek.

V návrhu je nyní uvedeno, že jde o biologicky rozložitelné odpady produkované fyzickými nepodnikajícími osobami na katastrálním území obce. Ministr životního prostředí Richard Brabec při projednávání novely v Senátu zdůraznil, že obce budou mít možnost stanovit ve vyhlášce katalogová čísla odpadů, které bude obec sbírat, čímž by se měly vyloučit odpady živočišného původu. Slíbil, že jeho ministerstvo do listopadu tohoto roku připraví pro obce a města vzorovou vyhlášku, jakým způsobem BRO řešit.

Kontroverzní je rovněž formulace, která zakazuje skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů, stanovených prováděcím právním předpisem. Podle Petra Havelky (ČAOH) je požadavek v této podobě prakticky neproveditelný: „Z odborného hlediska je logické přijmout zákaz skládkování neupraveného SKO s definovaným parametrem – výhřevností. Recyklovatelné odpady je zakázáno na skládky ukládat již nyní (vyhl. č. 294/2005 Sb.). Definovat využitelný odpad výčtem katalogových čísel je chybné, neboť povinnost bude obcházena jiným zařazením podle Katalogu. Odpad, který není ani recyklovatelný, ani biologicky rozložitelný, a nemá potřebnou energetickou hodnotu, se samozřejmě bude dále sládkovat,“ uvádí se v analýze, kterou ČAOH zveřejnilo v souvislosti s projednáváním zákona.

Doufejme, že požadavek na stanovení výhřevnosti bude uveden alespoň v prováděcích předpisech, jako například v Německu. Zde musí odpad k uložení na skládku splňovat požadavky vyhlášky: zejména obsah celkového organického uhlíku (TOC) pod 18 % hm. a výhřevnost ≤6000 kJ/kg, což předpokládá vytřídění výhřevné složky. „Které druhy bude možné dále využít, ministerstvo určí vyhláškou. Kritériem bude i výhřevnost,“ uvedl v této souvislosti ministr.

Termín ukončení skládkování k roku 2024 naopak velkou kontroverzi nevyvolal. O tomto datu se v pracovních skupinách na MŽP hovořilo již dlouho (respektive mělo to být deset let od účinnosti nového zákona o odpadech, tj. v roce 2025). Plánovaný zákaz skládkování směsného komunálního odpadu se však nelíbí zeleným organizacím, které v tom vidí snahu dostat více odpadů do spaloven.

DVACET PROCENT TZS

Velkou nelibost odpadářských firem vzbudil návrh omezit materiál technologického zabezpečení skládek (TZS) na maximálně 20 % celkového množství ukládaného odpadu za rok. Podle ČAOH to může ohrozit stavebně technickou stabilitu těles skládek – za realistickou hodnotu považují 40, minimálně 35 % TZS. Sdružení v této souvislosti navrhuje omezit na 35 % nezpoplatněné, nikoliv veškeré TZS. Zákonodárci však na poměrně nízké hranici TZS trvají s ohledem na známou praxi, kdy skládky používají jako TZS nezpoplatněné odpady, mnohdy nebezpečné.

ROZZUŘENÍ SENÁTOŘI

Projednávání novely se změnami trvalo v Senátu několik hodin a senátoři nešetřili ostrými slovy na účet poslanců a způsobu, jakým byla senátní novela upravena. Senátor Vladimír Dryml řekl: „V Poslanecké sněmovně jsou amatéři anebo velmi účelově řízení někteří poslanci. Neznají ani základy legislativních procesů.“

Podobně se vyjádřil předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera: „Není to poprvé, kdy my připravíme senátní návrh zákona a Sněmovna ho vykostí biologickým odpadem a pošle nám sem legislativní odpad. My můžeme klidně zase vykostit zákon zpátky do původní podoby a vrátit ho Sněmovně. A pokud pan ministr má potřebu uplatnit nějakou směrnici Evropské unie, tak ať to udělá v řádném procesu a pošlou nám sem řádný, odborně zpracovaný zákon.“ Pro navrácení návrhu zpět Sněmovně v původním znění, tj. jen s řešením problematiky sběren kovů, se vyjádřil také senátor Pavel Eybert.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec při svém vystoupení v Senátu řekl: „Prosím, nezlobte se na Poslaneckou sněmovnu, ani na Ministerstvo životního prostředí, byť chápu, že forma, která byla zvolena, se vám nemůže líbit. Držíme se možná na předposledním vagonu velmi rychle jedoucího vlaku, který jsme převzali. ČR hrozí ztráty a my se zoufale snažíme jim zamezit. Omlouvám se za formu, která je nekonformní, ale posloužila k tomu, abychom postoupili v klíčových bodech. Na minulém ministerstvu byly pracovní skupiny ohledně odpadů. Ty pracovní skupiny se sešly, kluci a holky si popovídali a řekli – tak zase příště. A nikdy se skoro na ničem nedohodli, protože tam byly tak antagonistické zájmy, že se dohodnout nešlo. Pak musel přijít někdo, kdo to sekne, i s rizikem, že (jak už jsem tady jednou řekl) probudí spící draky.“

Nakonec však hlasování dopadlo víceméně ve prospěch projednávaného znění. Návrh se vrací do Sněmovny se dvěma pozměňovacími návrhy. Prvním je změna termínu. Novela by měla platit od 1. ledna roku 2015. Od tohoto data by tedy měly obce zajistit separaci kovů a biologicky rozložitelného odpadu na svém území – a to s minimální dobou na přípravu a sehnání peněz, navíc v období komunálních voleb. Senát proto navrhl, aby povinnost obce zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů nastala až od 1. dubna 2015. Druhým pozměňovacím návrhem je zákaz výkupu odpadů od občanů (viz box).

Zdroje: sněmovní tisk č. 153, senátní tisk č. 324, stenozáznam jednání Senátu, materiály ČAOH, SMO, MŽP.

RIZIKO SANKCÍ

Materiál ČAOH analyzoval návrh novely z hlediska možných sankcí ze strany EU (infringement)  
Bod poslaneckého pozměňovacího návrhu Riziko infringementu
Zavedení třídění kovů ano
Zavedení třídění biologicky rozložitelných odpadů ano
Ukončení skládkování odpadů v roce 2024 ne
Zákaz skládkování SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů ne
Úplné omezení technologického zabezpečení skládek (TZS) na strop 20 % ne

FAKTICKÝ ZÁKAZ VÝKUPU ODPADŮ OD OBČANŮ

Do výkupen odpadů budou napříště zřejmě moct odevzdávat odpad jen podnikatelé a firmy a zaplaceno dostanou pouze bezhotovostně – převodem na účet. Podle SMO současná právní úprava problémy s odcizenými barevnými kovy a železem i jinými odpady efektivně neřeší a bez novely by obce těžko mohly zajistit separovaný sběr kovů. Starosta Dobřan Marek Sýkora v tiskovém prohlášení SMO říká: „V obcích potenciálně umístěné nádoby na kovový odpad zloději ukradnou i s nádobou.“

Ministr Brabec při projednávání uvedl, že kupodivu v okolních zemích zákaz výkupu těchto surovin od fyzických osob neexistuje a problém s vykradači kovů podle jeho slov neznají: „Je proto otázkou, proč zrovna v ČR se z toho stal socio-ekonomický, resp. sociální problém, a sahá i do kompetencí Ministerstva vnitra.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *